Přehled tisku

Největší politický souboj letošního léta se podle Mladé fronty Dnes překvapivě netočí kolem kauzy Jiřího Čunka a auditu jeho rodinných financí, ale kolem kamionů. Zelení tvrdě usilují o to, aby kamiony celoročně nesměly jezdit v pátek odpoledne. Proti tomu se brání dopravci a našli pochopení u premiéra Mirka Topolánka. Ten zatím alespoň odložil jednání vlády o tomto zákazu. Ocitl se ale pod tlakem dvou silných skupin. Na jedné straně tří milionů naštvaných řidičů, které podporují zelení, a na straně druhé 50 tisíc českých autodopravců. Premiér prohlásil, že se nenechá vydírat ani jednou z těchto skupin. Kvůli kamionům už šéf zelených Martin Bursík pohrozil odchodem z vládní koalice.

Deník Právo komentuje prohlášení ministra životního prostředí a předsedy Strany zelených Martina Bursíka, že jeho strana vystoupí z koalice, pokud vláda nebude řešit omezení jízd kamionů. Bursík podle komentátora takto rozhodný být musí. Vyvolal mimořádný sjezd, na kterém potřebuje zvítězit a nastolit takový systém řízení strany, v němž mu nebude překážet žádná republiková rada. Premiér Mirek Topolánek (ODS) odložil kamionový problém až na srpen, a tím uvedl svého věrného spojence do nesnadné situace. Vždyť pokud kabinet na tomto jednání koncem prázdnin nevyhoví zeleným, ale lobby autodopravců, sníží se Bursíkovy šance na sjezdový úspěch, píše Právo.

---

Jiří Čunek

Čunkova kauza se sociálními dávkami, kterou letos v lednu policie odložila, zřejmě nekončí. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Firma Kroll při auditu financí šéfa lidovců zjistila, že Jiří Čunek dostával vysoké cestovní náhrady. Pokud by tyto příjmy přiznal, neměl by zřejmě nárok na pobírání dávek. V letech 1996 a 1997 přitom lidé museli tento údaj v žádosti o dávky uvádět. Tomu, že Čunek peníze získané za cestovní náhrady v žádosti nepřiznal, podle listu nasvědčuje i fakt, že o nich policie dosud nevěděla. Šéf lidovců přitom svůj vzestup v politice postavil také na kritice lidí, kteří pobírali dávky, ačkoliv na ně neměli nárok. V říjnu 2007 uveřejnila Česká televize informace o tom, že Čunkova rodina pobírala v letech 1996 a 1997 od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení, ačkoliv v té době Čunek uložil do bank 3,5 milionu korun, připomíná deník.

Pátrání detektivní kanceláře Kroll po minulosti šéfa lidovců Jiřího Čunka připomínalo podle Lidových novin nudnou úředničinu. Vyplývá to z rozhovoru, který deníku poskytl šéf týmu detektivů Tommy Helsby, který na Čunkově případu pracoval. Na monitorování osobních financí vicepremiéra se podílelo pět lidí, tři z nich uměli česky. Většina práce spočívala v tom, že lidé z Krollu pročítali tisíce materiálů a hledali souvislosti mezi jednotlivými informacemi. Podle Helsbyho byla kauza Čunek poměrně jednoduchá, protože vicepremiér s jeho týmem spolupracoval. Přesto některé detaily detektivy překvapily. Například s tím, že by někdo využíval cestovní náhrady jako přivýdělek, se ještě nesetkali.

---

Hospodářské noviny upozorňují na první případ, kdy byl v Česku někdo obviněn za zločiny při kolektivizaci zemědělství v 50. letech. Za podíl na likvidaci českého selského stavu policie stíhá někdejšího funkcionáře národního výboru v Třticích na Rakovnicku Rudolfa Pavlíčka. Podle ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta Pavlíček v r. 1952 podepsal rozhodnutí, podle kterého jeden z třických sedláků, Karel Horáček, přišel o majetek a musel se s rodinou ze svého statku vystěhovat. Pavlíčkovi nyní hrozí za porušení pravomocí veřejného činitele až deset let vězení. Jeho obhájce je ale přesvědčený, že skutek byl už promlčen. Kvůli likvidaci sedláků chystá nicméně ÚDV další dvě obvinění, píší Hospodářské noviny.

Stále nevíme, jak odčinit minulost, píše se v komentáři Hospodářských novin, který je věnován totalitní likvidaci selského stavu. Stát dodnes nechává čekat na sto tisíc zemědělců (a dědiců) na jejich podíl z JZD, která jsou už dnes ovšem rozkradena. Někteří restituenti se dodnes před soudy nedomohli ani zahrad a stodol, které zabrali jejich tehdejší i dnešní sousedé. Současný svět řídí lidé z města. I proto se o nejhorším domácím komunistickém zločinu tak málo píše, i proto teprve dnes padá první obvinění. Nenamlouvejme si ale, že trest pro viníka jakkoli nahrazuje nápravu starých křivd, varuje list.

---

Tomáš Baťa podle deníku Právo neztratil šanci na miliardové odškodnění za znárodněný majetek. A to přesto, že v červnu neuspěl u evropského soudu ve Štrasburku se svou stížností na Českou republiku kvůli liknavosti úřadů. Ministerstvo financí totiž podle nové judikatury musí nyní rozhodnout o Baťově stížnosti, která v úřadě leží už od r. 2005. Mluvčí ministerstva Radek Ležatka potvrdil, že o Baťově žádosti proběhne správní řízení. Ministerstvo se přitom rozhodování o náhradách za znárodněný majetek dlouho vyhýbalo. Nejvyšší správní soud ovšem loni v září v obdobné kauze rozhodl, že správní řízení zahájit lze, a v prosinci přišel verdikt Ústavního soudu, že rozhodnutí o náhradách je ze strany ministerstva financí zásahem do práva někdejších majitelů na spravedlivý proces. Ten jim zaručuje Listina základních práv a svobod. Změna judikatury může podle Práva ovlivnit i další případy dosud neúspěšných žadatelů o náhrady za znárodněný majetek.

---

Temelín

Lidové noviny se zamýšlejí nad nezdarem sdružení Jihočeské matky, které chtělo zablokovat jadernou energetiku zásahem Ústavního soudu. Jenže jaderná energetika přestává být celosvětovým otloukánkem a vlády stále méně berou ohled na nátlak skupin, pro které je odpor "proti jádru" součástí víry. Což neznamená, že nátlak ustane - právě naopak. Ekologisté se přece nevzdají nejatraktivnějšího nepřítele, který jejich aktivitám dává nádech heroismu, uzavírá deník.

---

Obětí "kulturního auditu" se podle deníku Právo stal jeden z nejvýznamnějších kurátorů a znalců české moderny Karel Srp. Autor výstav, které v Galerii hl. m. Prahy navštěvovaly desítky tisíc lidí a na kterých stála výstavní dramaturgie této instituce, dostal výpověď. Deník připomíná, že Srp zde připravil například souborné výstavy Toyen nebo Jindřicha Štyrského, je autorem výstavy Surrealismus v Čechách a nyní chystal monografickou výstavu Karla Teigeho. Petra Hoftichová, která je pověřena řízením galerie, uvedla, že dostala příkaz od pražského magistrátu, aby do konce srpna propustila třetinu lidí. Jedná se o výsledek personálního auditu. Srp, na jehož nápadech dosud galerie stála a který jí dělal renomé doma i v zahraničí, odmítl výpověď přijmout. Podle historika umění Jiřího Fajta, který přednáší dějiny umění v Berlíně, by si žádný ředitel německé galerie nedovolil vyhodit tak renomovaného a mezinárodně uznávaného odborníka, jako je Karel Srp. "To lze opravdu jen v Čechách... Mám pocit, že se v Praze totálně zbláznili," uvádí Fait v deníku Právo.

---

V Praze 8 bude stát pomník parašutistům, kteří v roce 1942 provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Píší to Lidové noviny. Odhalen má být v květnu 2009 nedaleko místa, kde k atentátu došlo. O podobě pomníku rozhodli radní osmé městské části tuto středu. Architektonickou soutěž, kterou město na pomník vyhlásilo, obeslalo dvacet autorských týmů. Nakonec ji vyhrála dvojice absolventů Vysokého učení technického v Brně David Moješčík a Michal Šmeral. A podle deníku vytvořili skutečně nepřehlédnutelný pomník: na desetimetrovém podstavci z oceli a plechu budou stát tři bronzové figury, které představují anglického a českého vojáka a také civilistu. "Úspěch operace totiž závisel i na nich,"řekla místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková. Historici se v posledních letech nedovedli shodnout na vhodné podobě pomníku. Mezitím se však v Libni už objevily lidové pomníčky na památku atentátu.