Lidové noviny komentují nominace na antiekologickou cenu Ropák, která se uděluje za nejhorší ekologický počin minulého roku. Pozastavují se nad tím, že se mezi nominovanými na Ropáka roku opakují pořád stejní lidé, především prezident Václav Klaus. Podle listu to bude asi tím, že udělování ceny je ovlivněno politicky.
Foto: Evropská komise
Lidové noviny komentují nominace na antiekologickou cenu Ropák, která se uděluje za nejhorší ekologický počin minulého roku. Pozastavují se nad tím, že se mezi nominovanými na Ropáka roku opakují pořád stejní lidé, především prezident Václav Klaus. Podle listu to bude asi tím, že udělování ceny je ovlivněno politicky. List se zamýšlí nad tím, kdo by ještě více než již nominovaní mohl letošní cenu dostat. Žádná svévolná lidská aktivita posledního roku tak neškodí přírodní rovnováze jako zavádění biopaliv. Kvůli tomu, jak vytlačují z půdy obilí, se zdražují potraviny. Ničí se kvůli nim rašeliniště a kácejí pralesy v Indonésii. I my se na tomto šílenství podílíme, uvažuje komentátor. Ropáka roku by si určitě zasloužil ten, který nevynechal své zásluhy o podporu biopaliv v žádném rozhovoru, který poskytl - předseda zelených Martin Bursík, uzavírá komentář.
Deník Právo se zamýšlí nad rozhodnutím Senátu nevydat k trestnímu stíhání senátorku Lianu Janáčkovou kvůli jejím výrokům na adresu části ostravských Romů. Podle listu bylo právně nepodstatné, zda si senátorka vydání sama přála i zda její výroky souvisejí s místními politickými spory. Jedině obava, že policie a justice by chtěly Janáčkovou poškodit, by mohla být důvodem k nevydání. Obavy z přilepšování politikům jsou oprávněné, z jejich poškozování ale opravdu ne, myslí si komentátor. Podle něj jsou nenávistné řeči na adresu Romů trestným činem podněcování k nenávisti vůči osobě. Lituje proto, že o trestnosti podle něj v České republice nerozhodují soudy, ale senátoři.
Foto: ČTK
Hospodářské noviny hodnotí spor o kulturní granty v Praze. Komentátor soudí, že pražští radní zcela obrátili nadějně se rodící nový systém grantů. Jejich podmínka, že grantová komise musí vyčlenit část peněz pro takzvané dotace na vstupenky vedla podle listu k tomu, že město podporuje i vydělávající divadla s pořady, na něž chodí převážně turisté. Komentátor se domnívá, že lze pochopit stanovisko pražského magistrátu, ale nelze se divit ani divadelníkům, kteří se obávají nevyzpytatelného systému nových grantů. Rozumné východisko ze současné situace má podle listu v rukou stát, jenž by měl říct, je-li ve veřejném zájmu podpora menšinového umění. Pak padne odpovědnost na vládu, respektive na ministerstvo kultury, které může převzít hlavní rozdělování grantů nejen pražským divadlům. Kraje a města by se pak mohly soustředit na svou roli zřizovatelů, třeba na financování údržby a provozu budov, píší Hospodářské noviny.
Podle Mladé fronty DnesČeši ztrácejí zájem o hypotéky, banky jsou totiž přísnější. Lidí, kteří si vzali hypoteční úvěr, letos poprvé ubylo. V prvním čtvrtletí jich bylo přes 14 a půl tisíce, téměř o tři tisíce méně než za stejnou dobu loni. Podle deníku je to po osmi letech zlom. Poskytovatelé hypoték si navíc začínají dávat větší pozor, zda jsou žadatelé schopni splácet. Důvod, proč zájem o hypotéky klesl, podle ekonomů spočívá především v daňové reformě, kterou zavedla vláda Mirka Topolánka. Lidé věděli, že vyšší sazba daně z přidané hodnoty letos zvedne ceny nových bytů a domů. Proto se snažili získat nové bydlení před koncem roku. Dalším důvodem klesajícího zájmu byly rostoucí úroky, kvůli kterým se zvyšují splátky úvěrů na bydlení. Zda bude pokles zájmu o hypotéky pokračovat, nebo to byl jen dočasný jev, ukáže druhé čtvrtletí. Právě teď na jaře si totiž lidé nejvíce pořizují nové bydlení, uvádí Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny se vracejí k rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil první tři dny nemocenské zadarmo. Nařídil sice, aby se dávky první tři dny znovu od července vyplácely, ale podle Hospodářských novinÚstavní soud nemyslel na všechny. Policisté, vojáci, poslanci a paradoxně i ústavní soudci - na ty všechny se vztahují jiné platové zákony. A soud zrušil jen tu část, která postihuje běžné zaměstnance. Podle ředitele odboru sociálního pojištění na ministerstvu práce a sociálních věcí Jiřího Krále je to asi sto tisíc lidí a kdyby se úřad řídil jen rozhodnutím Ústavního soudu, nedostali by tito lidé nic, citují Hospodářské noviny.
Někteří kazašští Češi, kteří přiletěli loni s vládní pomocí do Česka, se vrací zpět do Kazachstánu, píše deník Právo. Tři rodiny totiž vyčerpaly desetitisícové finanční dávky. Jedna po sobě dokonce zanechala dluhy za nájem. Celkem bylo loni do Česka přesídleno 157 krajanů. K návratu zpět se rozhodlo 17 osob, tedy tři rodiny. Podle ministerstva vnitra nejsou žádné signály, že by se chystal odchod dalších. Vláda Mirka Topolánka schválila poslední návrat kazašských Čechů v listopadu 2006. Jejich repatriaci zdůvodnila výrazným zhoršením politické, ekonomické a i bezpečností situace v Kazachstánu. Premiér tehdy také uvedl, že všichni nově příchozí budou mít zároveň nárok na životní minimum, připomíná deník Právo.
Praha by se mohla stát prvním městem, které ocení zavražděnou ruskou novinářku Annu Politkovskou. Podle Lidových novin totiž společnost Člověk v tísni navrhla, aby jedna ulice v metropoli byla po ní pojmenována. Podle Igora Blaževiče z Člověka v tísni podobnou iniciativu chystají spřátelené organizace také v Paříži a Washingtonu, Prahu prý ale nepředběhnou. Návrh teď schvaluje místopisná komise magistrátu, poté musí souhlasit i radní, píší Lidové noviny.
Ředitelé českých škol se děsí, budou totiž stejně jako politici muset v červenci zveřejnit své majetkové poměry, píše deník Právo. Poslanci tento týden přehlasovali Senát a schválili novelu zákona o střetu zájmů. Okruh osob povinných každoročně předkládat majetková přiznání se tak rozšířil o ředitele škol, jak mateřských, tak základních a středních. Podle listu mají ředitelé smůlu v tom, že spadají do kategorie vedoucích zaměstnanců příspěvkových organizací zřizovaných státem nebo obcemi. Ti nakládají se státními penězi a rozhodují ve správním řízení, a proto musí ze zákona odhalovat své soukromí, dodává deník Právo.
Lidové noviny testovaly poslance, zda umí odhadnout škodu na havarovaném autě. Poslanci totiž budou brzy rozhodovat o novele policejního zákona. Její součástí je i kontroverzní bod, který má policii zbavit povinnosti jezdit k dopravním nehodám se škodou pod 100 tisíc korun. Na fotografiích šesti havarovaných aut zkoušeli zákonodárci odhadnout výši škody, která na nich vznikla. Ve více případech se dokázal trefit pouze jediný ministr životního prostředí Martin Bursík. Ostatní dotázaní většinou poškození značně podhodnotili.
