Přehled tisku

Hospodářské noviny a deník Právo si opět všímají blížící se prezidentské volby. Komentátor Práva se domnívá, že bude-li do čela státu znovu zvolen "relikt" Václav Klaus, může "v rámci svých pravomocí a ve spolupráci s jeho rodnou ODS" získat pověst reliktu i Česku.

Hospodářské noviny soudí, že pokud v pátek nebude zvolen Václav Klaus, zem se nutně nemusí propadnout do chaosu, předseda ODS nemusí být svržen, ODS nemusí být rozpolcená a nemusí se také rozpadnout vláda, jak tvrdí Klausovi voliči. Komentátor deníku soudí, že pokud by byl v pátek zvolen Jan Švejnar, zřejmě by to vyvolalo šok v ODS a části jejích voličů - asi takový, jaký před pěti lety způsobila v sociální demokracii hradní prohra Miloše Zemana. Jenže ČSSD se nerozpadla, její koalice vládla celé volební období, upozorňuje list. Podle něj je pád vlády málo pravděpodobný z důvodu, že ODS teď klesla v preferencích pod ČSSD. Navíc, hejtmani budou na podzim obhajovat své pozice v krajských volbách. Představa, že by se teď nechali uvrtat do mocenských převratů, jež by otřásly stranou i její pozicí na veřejnosti, je hodně přitažená za vlasy, myslí si autor článku. Jiná situace by podle něj nastala, kdyby ODS v krajských volbách výrazněji propadla. Ale to už by šlo Topolánkovi o krk bez ohledu na to, kdo by seděl na Hradě, uzavírá komentátor Hospodářských novin.

Deník Právo si všímá výroku poslance za ODS Jana Klase, který na adresu Švejnara prohlásil, že je pro něj jako pro pravicově založeného člověka nepřípustné, aby volil syna estébáka. List tento výrok označuje za "obludnou hloupost". Možná v tom sehrála roli i nervozita z toho, že v Janu Švejnarovi se objevil skutečně fundovaný a veřejností oblíbený protikandidát Václava Klause. Nervozitou si můžeme vysvětlit strach Václava Klause z řádné televizní diskuse s protikandidátem. Nervozitou si můžeme vysvětlit klukovské chování senátorů ODS, kteří Jana Švejnara přijali, avšak bez jediného dotazu propustili. Což ostatně zopakoval modrý poslanecký klub. Jistě, žádné dotazy, co kdyby odpovědi někoho zviklaly? - glosuje deník Právo.

---

Lidové noviny se v komentáři s podtitulkem "Zvířata mají práva podle toho, jestli si je poslanci kupují" zabývají kontaktním norováním lišek, které v úterý schválila Poslanecká sněmovna. U kontaktního norování jde o to, že lovečtí psi budou moci trénovat na živých liškách bez mříže, vysvětluje list. Přístup poslanců k celé kauze je přímočarý, za lovecké psy myslivci utrácejí peníze, zatímco lišky rostou jako dříví v lese - jsou zadarmo, píše deník. Práva lišek nic neplatí, takže když nějaký perverzní sadista umučí psa či kočku, bude jej vyšetřovat policie. Cvičení na liškách je prý v pořádku, protože je v lepším případě jen vyděsí, v horším případě pak má liška smůlu, dodává komentátor.

---

Hospodářské noviny také v komentáři nazvaném "Pět mužů do ČNB" spekulují o možném nástupci viceguvernéra Luďka Niedermayera, jemuž zanedlouho končí mandát. Kdyby snad Klaus páteční volbu prohrál, stává se favoritem do ČNB kancléř Jiří Weigl, míní list. Jinak nikoli, protože ho prezident na Hradě potřebuje. Slabinou Weigla je podle listu vazba na zkrachovalou IPB, kde působil jako ředitel pro strategii. Jeho názory na bankovnictví jsou prý ale svérázné: v únoru 2002 v článku pro Hospodářské noviny tvrdil, že vláda neměla před privatizací banky "očišťovat" od špatných úvěrů. Kdyby tenkrát vládu řídil Weigl, byly by banky dodnes státní, píše komentátor. Novým jménem tohoto týdne je podle něj Vladimír Kolman. Ten pracoval v Komerční bance a krátce byl šéfem Jiřiny Kaplanové, odsouzené kvůli pochybným úvěrům. Jinak se neví nic o jeho názorech na měnovou politiku, nevynikl jako akademik ani jako bankéř, konstatuje list. Třetí ve hře, náměstek ministra financí Milan Šimáček, má podle komentátora pověst slušného, i když ne zrovna rozhodného člověka. Jeho slabinou je, že je specialista na regulaci finančního trhu, měnovou politikou se nikdy nezabýval. Objevilo se i jméno Tomáše Holuba, ředitele odboru měnové politiky ČNB. Ten má podle listu u expertů skvělý kredit. Holub i Šimáček by ale byli překvapením, ani jeden totiž neopakuje "klausovské názory". Řečeno s mírnou nadsázkou: nepřednášeli na prezidentově CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku) ani nepsali o počasí. A řečeno se supernadsázkou: kdyby Klaus prohrál prezidentskou volbu, mohl by navrhnout do ČNB sám sebe. Jistě nepochybuje, že je nejlepším kandidátem; ale vrozená skromnost mu možná zavelí nominaci odmítnout," uzavírá komentátor Hospodářských novin.

---

Plzeňské pivo je podle Mladé fronty Dnes v německých obchodech levnější než v tuzemsku. Lahvová plzeňská dvanáctka Pilsner Urquell stojí ve stejném řetězci hypermarketů v Česku o tři koruny více než v Německu, píše deník s odvoláním na svůj průzkum zaměřený na ceny potravin. Zároveň upozorňuje, že nejde o srovnání cen ve speciálních akcích, ale běžnou prodejní cenu. Plzeňský Prazdroj, patřící pod jihoafrický koncern SABMiller, to vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. "Rozdíl v ceně piva je dán cenovou politikou tamních a zdejších prodejců,"řekl listu mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Lidé z oboru ale podle deníku hodnotí rozdílné ceny v ČR a Německu příměji. "Jsou u nás lídrem trhu, takže si to mohou dovolit. Navíc mají u nás velmi loajální spotřebitele," cituje Pavla Říhu z agentury PPM, která se zabývá výzkumy trhu. Také výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý tvrdí, že Prazdroj má v Česku skupinu zákazníků, kteří si pro něj rozhodně nepojedou do Německa a dopřejí si ho za každou cenu. Prazdroj přitom není jediným českým výrobkem, který je v zahraničí levnější. Například na Slovensku vychází levněji většina modelů škodovek, připomíná Mladá fronta Dnes.

---

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) chce otevřít případ potlačení studentské demonstrace z října 1967. Řada účastníků protestu tehdy byla zraněna, další nesměli dostudovat. Kvůli zákroku by mohli být stíháni jak tehdejší policisté, tak i vojenští prokurátoři, kteří událost prošetřovali. Informaci přinesly Hospodářské noviny. "Předpokládáme, že pochybili nejen lidé, kteří zákrok nařídili a účastnili se ho, ale i ti, kteří ho následně vyšetřovali,"řekl listu náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret. Úřad dostane v nejbližších dnech z vojenského archivu spis a bude zjišťovat, co se dá s případem dělat. Demonstraci, která se stala předzvěstí pražského jara, předcházely špatné podmínky na strahovských kolejích v hlavním městě. Večer 31. října 1967 se po výpadku proudu vydaly zhruba dva tisíce studentů na protestní pochod s heslem "Chceme světlo". Příslušníci Veřejné bezpečnosti demonstraci rozehnali pomocí obušků a slzného plynu a studenty pronásledovali až do pokojů na kolejích. Zákrok prověřovala Vojenská prokuratura, po invazi vojsk Varšavské smlouvy byl ale případ odložen, připomínají Hospodářské noviny.

---

Hotel Savoy, ve kterém se odehrála záhadná schůzka hradního kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa, zřejmě jednal protizákonně. Tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková řekla Lidovým novinám, že už zjišťují, jestli je kamerový systém v hotelu používán v souladu se zákonem. Hotelové kamery totiž celý rozhovor nahrály a snímky pak získali novináři ze serveru Aktuálně.cz. Že byl v tomto případu porušen zákon si myslí i Oldřich Kužílek, bývalý poslanec a dnešní odborník v oblasti ochrany osobních údajů a svobodného přístupu k informacím. Únik záběrů ze schůzky Weigla se Šloufem považuje za velké selhání hotelu. Dalším hrubým porušením předpisů je podle Kužílka i to, že data neochránili a dovolili jejich předání k třetí osobě, píší Lidové noviny.