Přehled tisku
Bizarní příběh z Kuřimi pokračuje, píše Mladá fronta Dnes. Ve čtvrtek v noci byla z Norska do Česka převezena třiatřicetiletá Barbora Škrlová, známá z tzv. kuřimské kauzy, v níž se vydávala za třináctiletou Aničku.
Případu Barbory Škrlové si všímá i deník Právo. Komentátor vyzdvihuje, že třiatřicetileté ženě, která se vydávala za třináctiletou dívku, hrozí dva roky vězení za poškozování cizích práv. Poškodit měla zaměstnance brněnského azylového centra Klokánek. Autor článku netuší, co vlastně Škrlová v Klokánku poškodila - možná okno, kterým utekla, glosuje. "Zní to legračně. Při větší snaze se jistě dalo najít něco přesvědčivějšího, zejména klamání úřadů a soudů během převtělování," míní autor. Podle něj už ale budeme dalších překvapení jistě nadlouho ušetřeni. "Na kuřimskou kauzu policie uvalila přísné informační embargo, což má jistě dobré důvody, příběh trojjediné Barbory po důkladném ututlání přímo volá," upozorňuje Právo.
Ztratit americké občanství je bolestné, říká v Lidových novinách kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Stále neví, zda má vyhovět požadavku komunistů, aby se amerického pasu vzdal. Jejich podporu přitom nutně potřebuje, zatím totiž nemá dost hlasů ani k tomu, aby postoupil do druhého kola volby. V současné době má Švejnar občanství USA, které získal po své emigraci v roce 1970, i české, které mu bylo navráceno v 90. letech. V Lidových novinách současně připomíná, že v českých vládách už zasedali ministři s cizím pasem, například Pavel Tigrid, který měl rovněž americké občanství. Obsáhlý rozhovor s Janem Švejnarem přinese deník ve svém pátečním vydání.
Ať se kolem olympiády v Česku stane cokoliv, ponese tahle akce znaky improvizace, šturmování a klopotnosti, píše se v komentáři Hospodářských novin. Jak jinak to může být v zemi, kde vláda sice dala pro pořádání olympiády své garance, současně ale nemluví o "našich", ale "jejich" olympijských hrách. Není přitom podstatné, koho má na mysli. Možná Pražany, nebo primátora Béma a jeho lidi, sportovně-podnikatelskou oligarchii nebo všechny, kdo nepozvali premiéra, aby se mohl usmívat u slavnostního podpisu. Až dojde na peníze, bude stát opět naříkat, že je nemá, pak je ale jedním bankovním příkazem převede, a všechno skončí u jednoho ohromného rautu, píše deník.
Není čeho želet, Radiožurnál už dlouho nestál za nic, píše se v Hospodářských novinách k rozruchu, který mezi posluchači vyvolaly změny ve vysílání zpravodajské stanice Českého rozhlasu 1. Nová ředitelka stanice Barbora Tachecí, která dříve pracovala ve vedení komerční rozhlasové stanice Frekvence 1, od 1. ledna letošního roku přišla s novinkami ve vysílání, které vyvolaly nebývalý kritický ohlas. To, že se Radiožurnál přiblížil komerčním stanicím, se nelíbí asi pěti tisícům signatářů dvou petic. Autor komentáře však Barboru Tachecí hájí. Systémové změny, které navrhla, považuje za spíše pozitivní. Chápe sice na jedné straně nelibost, kterou změny ve vysílání ČRo vyvolaly, píše ale, že svůj hněv míříme špatným směrem. Mediální manažeři jako Barbora Tachecí jsou podle něj jen zástupnými, byť pohodlnými fackovacími panáky.
Roli na míru dostala podle Lidových novin herečka a bývalá první dáma Dagmar Havlová. Na filmové plátno se vrátí thrillerem ze třicátých let nazvaným Normal. Jejím hereckým partnerem bude slovenský herec Milan Kňažko. Havlová se tak před filmovou kameru postaví po patnácti letech, připomíná deník. Naposledy si ještě jako Dagmar Veškrnová zahrála ve filmu Věry Chytilové Dědictví anebo Kurvahošigutntag. Snímek Normal natočí režisér a scénárista Julius Ševčík, který v roce 2005 debutoval filmem Restart. Mělo by podle něj jít o přelomový titul, kterým by se česká kinematografie vrátila k filmům, jako byl Spalovač mrtvol nebo Ucho. Do scénáře už přitom zanesl i řadu připomínek Dagmar Havlové. "Roli jí šijeme na míru, společná práce nás hodně baví,"říká Ševčík. Film s rozpočtem kolem 37 milionů vzniká jako mezinárodní koprodukce. Jeho premiéra se plánuje na jaro 2009.
