Přehled tisku

Jiří Čunek
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes komentuje možnost, že Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) znovu otevře korupční kauzu vicepremiéra Jiřího Čunka. Žalobce Zdeněk Dostál, který měl na NSZ na starosti přezkoumání srpnového zastavení Čunkova stíhání, totiž dospěl podle informací Mladé fronty Dnes a deníku Právo k tomu, že toto zastavení bylo nezákonné.

Jiří Čunek
Mladá fronta Dnes komentuje možnost, že Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) znovu otevře korupční kauzu vicepremiéra Jiřího Čunka. Žalobce Zdeněk Dostál, který měl na NSZ na starosti přezkoumání srpnového zastavení Čunkova stíhání, totiž dospěl podle informací Mladé fronty Dnes a deníku Právo k tomu, že toto zastavení bylo nezákonné. Podle Mladé fronty Dnes je třeba případ Čunek znovu otevřít, a to i v zájmu samotného Čunka. Státní zastupitelství ze sebe sejme těžké podezření, že případ zastavilo pod politickým tlakem. Jiří Čunek bude mít šanci definitivně se očistit. A občané, už pomalu rezignovaní, dostanou dobrou zprávu: ne vždy se měří jinak pánům než kmánům, míní komentátor. List připomíná, že státní zástupce Arif Salichov v srpnu zdůvodnil zastavení Čunkova stíhání v podstatě tím, že policisté a státní zástupce Radim Obst manipulovali vyšetřování a svědkyně Marcela Urbanová, Čunkova bývalá sekretářka, lhala. Urbanová, policisté ani Obst přitom nebyli potrestáni. Takže buď platí, že Salichov má pravdu, a pak mají vyšetřovatelé i Obst přinejmenším přijít o práci a Urbanová patří za mříže, nebo ji nemá - a pak jsou zase jen dvě možnosti: Salichov se tragicky zmýlil, nebo jednal na politickou objednávku. Jiné možnosti prostě nejsou a každý to ví, shrnuje komentátor a dodává, že znovuotevření případu je nutné pro to, aby lidé cítili, že žijí ve slušné a poctivé zemi.


Foto: Evropská komise
Hospodářské noviny si všímají postoje ODS k evropské reformní smlouvě, kterou v pátek přijali představitelé Evropské unie v Lisabonu. ODS hodlá tuto smlouvu nechat posoudit Ústavním soudem. Občanští demokraté chtějí od soudu slyšet, zda text smlouvy odpovídá české ústavě. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek uvedl, že pokud se ukáže, že smlouva české ústavě odpovídá, nebude důvod pro vypsání referenda a smlouva se bude moci schvalovat pouze na půdě parlamentu. Podle opozice se Topolánek snaží vyhnout referendu, protože pokud by některý ze států EU smlouvu odmítl, znamenalo by to nejspíš její definitivní konec. Komentátor listu si myslí, že Topolánka a jeho vicepremiéra Alexandra Vondru čeká ohledně smlouvy "lapálie, kvůli které se zapotí více než nyní v říjnu v Lisabonu". Deník připomíná, že ODS před rokem na svém 17. kongresu schválila usnesení, podle nějž "kongres ODS zakazuje všem politikům ODS předávat další kompetence ČR na úroveň Evropské unie a rozšiřovat rozsah evropské agendy schvalované kvalifikovanou většinou". Lisabonská smlouva s dalšími přenosy kompetencí na úroveň EU počítá, takže to může být na letošním kongresu největší strany vládní koalice pěkný mazec. Samozřejmě, že usnesení jednoho kongresu se dá dalším usnesením zvrátit. Jak však podobný obrat zdůvodnit? - ptá se komentátor Hospodářských novin.


Jiří Paroubek
Vládní reforma není tak hrozná, přiznal šéf ČSSD Jiří Paroubek, uvádí titulek Mladé fronty Dnes. Její redaktoři mají prý v ruce materiál, který má opoziční lídr připravený na listopadové zasedání ústředního výkonného výboru. Podle listu se ve zprávě píše i to, že dopady vládní reformy nemusí být nakonec pro velkou část populace natolik drastické aby se s nimi nedokázala relativně uspokojivě vyrovnat. I přes několik příznivých slov ale o pár řádků dál Jiří Paroubek ve zprávě kritizuje kroky koalice. Ty jsou podle něj v některých bodech vůči občanům drastické. Opoziční lídr také zpochybňuje stanoviska Lidovců a Zelených, že ve skutečnosti nemají zájem na nezvolení Václava Klause prezidentem, protože se prý bojí rozkolu ve vládní koalici.


Foto: archiv Radia Praha
Lidové noviny přinášejí informaci, že jsme dohnali Němce. Ani ne tak v životní úrovni, jako v cenách potravin. Redaktoři deníku nakoupili u nás a v Německu ve stejném prodejním řetězci například litr mléka, kostku másla, šunku a dalších 7 potravin. U našich sousedů vyšel nákup zhruba o 50 korun dráž. Jenže v aktuálních cenách není zvýšená daň z přidané hodnoty, která začne platit od ledna 2008. Češi také musí počítat s rostoucí cenou masa, takže bychom už příští rok mohli v cenách Němce i předehnat. Lidové noviny ale poukazují na to, že ač šlo o stejného prodejce, rozdíl v přístupu k zákazníkovi byl jiný a i vzhled a udržovanost supermarketu byly lepší v Německu.


Dobré rady pro práci s počítačem přináší příloha Firma v deníku Právo. Varuje před tím, aby se nám na obrazovce neukázal nápis "Disc error". Upozorňuje na rostoucí kriminalitu v oblasti počítačových virů. Základní rada odborníků ale je, neukládat si v počítačích žádné kódy. Protože ukradne-li nám někdo počítač nebo PDA s nezabezpečenými přístupy, pak máme veliký problém, protože lupič se může dostat do všech našich systémů.


Hospodářské noviny připomínají některým Čechům, že zapomínají na své nemalé úspory z dob kupónové privatizace. Lidé v ní nakoupili akcie firem, jejichž výnosy si nehlídají. Společnosti tak vydělávají desítky miliónů ročně. Ode dne, kdy společnost začne dividendy vyplácet má akcionář přesně 4 roky na jejich vyzvednutí. Pak peníze zůstávají společnostem. ČEZ tak vydělal za rok 2000 a 2001 16 miliónů korun. 140 000 akcionářů nechalo Unipetrolu zhruba 8 000 000 korun. Akcionáři si ale kolikrát peníze nevyzvedávají vědomě, protože by jim společnost vyplatila podíl ve výši několika desítek korun. Na druhou stranu například podělení oněch 8 miliónů 140 000 akcionáři nám dá necelých 60 korun na hlavu. Takže řadě akcionářů se dividendy snad ani nevyplatí vybírat, uvádějí Hospodářské noviny.


Bývalá letuška Marcela Hubeňáková, která ochrnula po havárii vojenského vrtulníku s kosmonauty Eugenem Cernanem a Vladimírem Remkem na palubě, patrně dostane od ministerstva obrany za celoživotní invaliditu odškodné 4,200.000 korun. Nejvyšší soud rozhodl, že armáda smí vysokou částku vyplatit, píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo již letušce zaplatilo 1,400.000 korun jako bolestné a náhrady za ztížení společenského uplatnění a uniklou mzdu. S dalším odškodněním úřad váhal, ačkoliv pražský obvodní soud rozhodl ve prospěch Hubeňákové. Jeho verdikt nyní Nejvyšší soud potvrdil. "Stále se bojím věřit, že už se nemusím o odškodnění nikoho doprošovat,"řekla listu bývalá letuška, která je odkázaná na invalidní vozík. Pravomoc vyplatit vysoké odškodné přenesl Nejvyšší soud podle listu na velitele kbelské letecké základny Josefa Bejdáka, který s rozhodnutím souhlasí. "Nikdy jsem o tom nepochyboval. Někdo může mít z výše té částky mžitky před očima, ale nejde přece jen o moji letušku. Slušná společnost by se měla postarat o zraněné vojáky, které posílá do války," uvedl Bejdák. Neštěstí se stalo před šesti lety u Milevska. Když vrtulník Mi-8 havaroval, stála Hubeňáková v kabině nad masivním podvozkovým kolem, které při tvrdém dopadu stroje prorazilo podlahu a rozdrtilo tehdy třiadvacetileté dívce nohy a pánev, připomíná Mladá fronta Dnes.