Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deník Právo komentuje výroky budoucího náměstka generálního tajemníka NATO Jiřího Šedivého, který podle něho zboural argumentaci vlády k americkému radaru. Zvláště Zelení musí mít zamotanou hlavu z jeho slov o tom, že projekt radarové základny v ČR "nikdy nebude pod nějakou rozhodovací kuratelou NATO.

Deník Právo komentuje výroky budoucího náměstka generálního tajemníka NATO Jiřího Šedivého, který podle něho zboural argumentaci vlády k americkému radaru. Zvláště Zelení musí mít zamotanou hlavu z jeho slov o tom, že projekt radarové základny v ČR "nikdy nebude pod nějakou rozhodovací kuratelou NATO. Tam si vždycky Spojené státy ponechají poslední slovo", píše komentátor. Zelení ale ze začlenění radaru do NATO a Evropské unie udělali věc stranické prestiže, a proto mohou teď ve sněmovně hlasovat proti. Nic na tom nezmění, že Šedivý své výroky poté zmírnil. Hodinu pravdy už má za sebou, uzavírá komentátor deníku Právo.

Budoucí náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý si myslí, že by se o případném systému protiraketové obrany mělo rozhodovat kolektivně v rámci NATO. Jeho středeční výrok v rádiu, ve kterém přirovnával velení protiraketovému štítu k použití atomových zbraní v NATO, prý byla "zkratkovitá a unáhlená paralela". Šedivý to řekl v rozhovoru pro deník Právo. O spuštění atomových zbraní v NATO mohou rozhodovat jen jejich majitelé, tedy Britové a Američané. "Jak o tom přemýšlím, tak je otázkou, zda se dají vůbec ty dvě věci (použití jaderných zbraní a protiraketová obrana) porovnávat,"řekl Šedivý listu. Dovede si prý představit, že se o použití protiraketového štítu bude rozhodovat na velitelství NATO. "Ta jednání jsou otevřená a podle mého názoru určitá spoluodpovědnost při rozhodování tam musí být. Myslím tím kolektivní rozhodovací spoluúčast v rámci NATO," vysvětlil Jiří Šedivý v deníku Právo.


Na švýcarské klinice, která organizuje asistované sebevraždy, dobrovolně zemřeli už dva Češi. Další na asistovanou sebevraždu čeká, píše Mladá fronta Dnes. "Už dva lidé s trvalým pobytem v Česku zemřeli za pomoci Dignitas. Nyní je u nás registrován další člověk s trvalým pobytem v Česku,"řekl listu šéf a zakladatel kliniky Dignitas Ludwig Minelli. Klinika prý úmrtí cizinců hlásí místní policii, která informuje cizí ambasády. O případu prvního Čecha, který eutanázii na švýcarské klinice podstoupil, informovala ve čtvrtek Mladá fronta Dnes. České ministerstvo zahraničí o asistovaných sebevraždách Čechů do té doby údajně nevědělo. Buď tedy klinika neříká pravdu, anebo je nepořádek na českých či švýcarských úřadech, píše list. Britská konzulka ve Švýcarsku Wendy Pageová Mladé frontě Dnesúdajně sdělila, že od švýcarských úřadů dostává zprávu o úmrtí každého britského občana, který na klinice Dignitas zemře.


Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek má v plánu prosadit devět reformních zákonů, které mají změnit podstatnou část českého zdravotnictví. Píší to Hospodářské noviny. Reformní plán podle nich zahrnuje změnu fungování zdravotních pojišťoven, nemocnic nebo ordinací, ale i změny ve zdravotní záchranné službě a ve vzdělávání lékařů. Plán změn ve zdravotnictví, který má za dva týdny schválit vláda, se pacientů dotkne daleko víc než zavedení poplatků u lékaře, které budou za necelé dva týdny schvalovat poslanci, píše list. Julínek chce v reformě například přesně vymezit péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a zároveň maximálně o tři procenta zúžit její objem. Pacienti by si měli nově platit některé výkony u zubaře nebo u plastického chirurga, víc by zaplatili i za lázně a některé zdravotnické pomůcky, uvádí deník. Pokud pojišťovny pacientům hrazenou péči nezajistí, měl by podle Hospodářských novin proti nim v budoucnosti moci zasáhnout nově zřízený Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami. Pacienti by si také na rozdíl ode dneška měli moct legálně připlatit na všechno, co není hrazené z pojištění. Od toho si ministerstvo údajně slibuje omezení korupce a kratší lhůty na operace. Od roku 2009 by pojišťovny rovněž měly ze zákona mít povinnost zajistit pacientovi praktického lékaře, zubaře nebo specialistu, píší Hospodářské noviny.


Komentáře novin se také zabývají rozhodnutím České národní banky zrušit v příštím roce nejmenší mince - padesátníky. Zatímco Mladá fronta Dnes věnuje poslednímu zástupci haléřů nekrolog, ve kterém vzpomíná na smutné i lepší časy strávené s tímto starým známým, Lidové noviny se již zamýšlí nad tím, kdo bude jeho nástupce.

Ten, jenž nyní navždy odchází, působil nesměle a zakřiknutě, přitom dokázal potěšit tolik dětských srdcí. Jak se oči rozzářily, když ho uviděly skrčeného v prachu cesty, a jak spěchaly drobné ručky, aby ho k sobě přivinuly, vzpomíná komentátor Mladé fronty Dnes. Drobná mince podle něj bývala populární a zářila u pultu v obchodě i bance. Nová doba však tomuto gentlemanskému příteli chudých a opuštěných nesvědčila. Při posledním rozloučení by se všichni měli upamatovat, že nad každým bude jednou smuteční řečník pronášet podobnou řeč. Komentář uzavírá přání, aby každý odcházel se svědomím tak čistým jako pan halíř.

Odvykají-li si lidé od malých peněz, ztrácí cit i pro velké, píší v souvislosti s rušením haléřového oběživa Lidové noviny. Češi jsou podle listu v jiné situaci než kupříkladu Němci, kteří zažili v první polovině dvacátého století hyperinflaci spojenou s rozostřením ve vnímání drobných čísel. Právě v sousední zemi, při vzpomínce na fenik, dnes stojí zásadně proti rušení jednocentových, byť jen symbolických mincí. V Česku spíše zůstává otazník nad zálibou v desetníkovém mariáši. Hrát ho o koruny? To není ono. Takže nezbývá než čekat na jednocentovky, radí Lidové noviny. Zdá se, že Česká národní banka si buduje silnou lobbistickou základnu pro rychlé zavedení eura, uzavírá deník.


Václav Havel při přísaze v roce 1989
Kdo odvysílá Havla? - ptá se Mladá fronta Dnes. Zatím není jasné, kde diváci uvidí unikátní dokument ze zákulisí dvanácti let Havlova prezidentování. Producenti dokument s názvem Občan Václav Havel v posledních letech opakovaně nabízeli České televizi. Ta ale o spolupráci zájem neměla. Naopak zájem projevila televize Nova. Jak v Mladé frontě Dnesříká producentka Jarmila Poláková, je už podepsaná předběžná dohoda a dojednané obchodní podmínky. Dokument natočil loni zesnulý Pavel Koutecký. Ten v roce 1991 přesvědčil Havla, aby jej nechal chodit za ním úplně všude. Snímek je tak plný unikátních záběrů. V kinech bude mít premiéru v únoru 2008.