Přehled tisku

0:00
/
0:00

Autor komentáře Práva se vrací k nedělnímu vyjádření exprezidenta Václava Havla, že novou hlavou státu by měl být někdo mladší než současný prezident Václav Klaus.

Na Hradě opět vlaje prezidentská standarta...
Autor komentáře Práva se vrací k nedělnímu vyjádření exprezidenta Václava Havla, že novou hlavou státu by měl být někdo mladší než současný prezident Václav Klaus. Komentátor soudí, že člověk, který neprožil část dospělého věku před rokem 1990, by těžko mohl zmírňovat protiklady a historické zátěže a moudře překlenovat rozpory. Člověk mladší 40 let takovou úlohu plnit nemůže a podle Ústavy ho ani nelze volit, dodává autor poznámky v deníku Právo.


Radovan Krejčíř,  foto: www.rkrejcir.com
Mladá fronta Dnes přináší názor právníka Michala Štikara, který se zamýšlí nad stíháním tzv. velkých ryb - Krejčíře, Pitra a Mrázka. V této souvislosti upozorňuje, že seriózní média by měla poukazovat na absenci ctění presumpce neviny v těchto kriminálních případech. Připomíná, že na trestně stíhaného Pitra byl vydán zatykač s odůvodněním, že není jistota, zda se dostaví k soudnímu přelíčení a není známo místo jeho pobytu. Pak se však děly věci. Pro podnikatele se vypravil sám šéf české rozvědky Karel Randák a přivezl jej před soud. Druhým příkladem je podle právníka kauza Krejčíř. Je to tajný potomek rodu Habsburků, který si činí nárok na český trůn? Je jeho příběh jen krycí a ve skutečnosti se kdesi dopustil válečných zločinů? Uprchl do zahraničí s finančními rezervami státu? Jak jinak než ironií si mám vysvětlit, že policejní a zpravodajští důstojníci jezdí "lovit" Krejčíře na Seychely a do Jižní Afriky, píše Štikar. Jak připomíná, dosud to stálo 15 miliónů korun.


Regulované nájemné vzroste od ledna příštího roku výrazně více než letos, a také více, než se dosud počítalo. Jak píše Mladá fronta Dnes, důvodem je především růst cen nemovitostí, a to především ve velkých městech. Vyšší nájem nejvíc pocítí podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj Jihočeši. Výrazně se bude také zdražovat v některých částech Prahy a Brna. Například v Českých Budějovicích může růst regulovaného nájemného podle listu přesáhnout 40 procent, v brněnské části Královo Pole se může nájemné zvýšit až o 37 procent, v centru Prahy až o 35 procent. Horní hranici pro zvyšování nájmů určuje ministerstvo pro místní rozvoj a většina měst ji využívá beze zbytku. Regulované nájemné se vztahuje na více než 700.000 bytů, což je téměř pětina bytového fondu. V roce 2010, kdy má deregulace nájmů skončit, má ve většině případů roční nájemné dosáhnout pěti procent z ceny nemovitosti.


Inspekce ministra vnitra se zabývá postupem policistů, kteří na nedávné tiskové konferenci zveřejnili SMS zprávy od zastřeleného Pavla Vopěnky. Informují o tom Lidové noviny s tím, že za tento čin může hrozit snížení platu nebo i propuštění. Taxikáře Vopěnku policisté počátkem června zastřelili na pražském Proseku. Problém spočívá v tom, že adresátka zpráv, s níž Vopěnka asi čtvrt roku chodil, nedala k jejich zveřejnění souhlas. V rozhovoru pro Lidové noviny navíc uvedla, že textové zprávy, jež policisté na tiskové konferenci přečetli, byly účelově vybrány. Měly podle ní vyvolat dojem, že Vopěnka měl psychické problémy, což podle ní nebyla pravda. Policie uvedla, že Vopěnka nejdříve napadl ženu. Po příjezdu hlídky městských strážníků dva její příslušníky zbil a odzbrojil. Strážníky pak ohrožoval jejich pistolí. Když na místo dorazili státní policisté, obrátil prý zbraň i proti nim. Zbraň ale byla zajištěna a muž údajně jen naprázdno mačkal kohoutek. Když neuposlechl výzvy policistů, aby pistoli odložil, policisté ho zastřelili.


O letouny L-39 z Aera Vodochody má zájem Nigérie. Největší česká zbrojovka tak má naději na to, že se její letadlo vrátí na zahraniční trhy. Po deseti letech marného snažení se jí podařilo získat první zbrojní kontrakt v zahraničí, píší Hospodářské noviny. Spolumajitel investiční skupiny Penta, které zbrojovka patří, Marek Dospiva uvedl, že je podepsaná smlouva na přestavbu celé nigerijské flotily českých letounů, celkem na jednadvacet strojů. Letoun L-39 Albatros je jedním z nejúspěšnějších produktů v celé historii Aera, které jich v poslední čtvrtině minulého století vyvezlo do světa kolem tří tisícovek. Modernizace starších letounů je dnes výhodným byznysem, z něhož však často žijí jiné východoevropské letecké továrny. O to je pro Aero nigerijský kontrakt důležitější, protože by mohl otevřít firmě dveře k dalším podobným zakázkám, píšou Hospodářské noviny. Před podpisem má navíc zbrojovka další smlouvu s indonéskou armádou, která si v Česku chce objednat část z volných více než čtyřiceti letadel nové vodochodské generace L-159. Stroj, jehož vývoj stál Aero Vodochody přes miliardu korun, se Aeru zatím podařilo prodat pouze české armádě.


Dětská nemocnice v Motole
Desetiletá Tereza, kterou minulý týden poslal soud na dětské psychiatrické oddělení nemocnice v Motole kvůli vleklým sporům rodičů o právo na styk s dítětem, poslala dopis prezidentovi Václavu Klausovi. Píše v něm, že by ráda strávila letní prázdniny jako ostatní děti, a prosí ho, aby pomohl urychlit řešení jejího případu. Jak připomněl Deník, soud nařídil zdravou dívku umístit na psychiatrii, protože její matka údajně bránila dívčinu otci, aby se s dcerou stýkal. Podle soudu tak nezvládla rodičovskou roli. Rozhodnutí soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 kritizují prezident Asociace evropských psychiatrů Cyril Höschl, děkanové všech tří lékařských fakult Univerzity Karlovy i ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková požaduje, aby byla dívka co nejrychleji z psychiatrické léčebny propuštěna. Ministryně chce také posoudit, zda rozhodnutí soudce není v rozporu s Úmluvou o právech dítěte.


Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International
Pokud by penzijní fondy měly vyplatit svým klientům zhodnocení vkladů již v polovině roku, velká část zákazníků by nedostala ani korunu. Výnosy řady penzijních fondů se podle Hospodářských novin pohybují okolo nuly, některé jsou dokonce ve ztrátě. Hlavním důvodem jsou ceny dluhopisů, které letos prudce oslabují. Penzijní fondy musí ze zákona skončit každoroční hospodaření minimálně s takzvanou "černou nulou", tedy beze ztrát. To je také důvod, proč většinu spravovaných peněz investují do obvykle bezpečných dluhopisů. Fondy se snaží poklesu cen bránit a mění trhy, do kterých investují. Klientům chtějí na konci roku připsat výnos okolo tří procent. Pokud se potvrdí prognózy některých analytiků, že inflace by mohla na konci letošního roku dosáhnout 3,5 až čtyři procenta, budou při těchto plánovaných výsledcích investoři reálně ve ztrátě. Přestože průměrné zhodnocení připisované fondy v uplynulých dvou letech nebylo příliš vysoké, fondy vydělaly vždy víc, než činila inflace.


Bourání tří cukrovarů, které v následujících dnech zahájí společnost Eastern Sugar ČR, není podle komentáře Lidových novin výsledkem neúspěšného podnikání, nýbrž politiky. Konkrétně politiky Evropské unie a českých sociálních demokratů. Jejich vláda nejdříve nedokázala v přístupových jednáních s unií vyjednat lepší kvótu, a pak nezabránila cukerné reformě, která Česko zařadila mezi útlumové země. Eastern Sugar se rozhodl v Česku skončit. Svou kvótu, jež činí 22 procent naší produkce cukru, však vrátí Evropské unii, a pro Česko jsou tak navždy ztraceny. Česká republika se stane čistým dovozcem cukru, za což zahraniční firma dostane dvě miliardy korun od EU a 700 milionů od ČR. Měli bychom se dozvědět jména politiků, kteří to způsobili, míní komentátor.