Přehled tisku

Iva Brožová, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V pozadí kauz, kterým se věnují komentáře pondělního tisku, stojí spory o principiální otázky - svobodu slova v souvislosti s dánskými karikaturami proroka Mohameda či svobodu pohybu na pracovním trhu Evropské unie. O stejně zásadní téma jde podle odvolané předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové v jejím sporu s prezidentem Václavem Klausem, kterého chce žalovat u Ústavního soudu.

Iva Brožová,  foto: ČTK
V pozadí kauz, kterým se věnují komentáře pondělního tisku, stojí spory o principiální otázky - svobodu slova v souvislosti s dánskými karikaturami proroka Mohameda či svobodu pohybu na pracovním trhu Evropské unie. O stejně zásadní téma jde podle odvolané předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové v jejím sporu s prezidentem Václavem Klausem, kterého chce žalovat u Ústavního soudu. Ve hře je nezávislost soudní moci na politice, říká v rozhovorech pro Lidové noviny a Hospodářské noviny.

Odvolaná předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová v rozhovorech pro Lidové a Hospodářské noviny uvedla, že její odvolání ohrožuje soudcovskou nezávislost. "V mém případě nejde o nic jiného než o pokus o ovládnutí Nejvyššího soudu mocí výkonnou," řekla. O důvodech svého odvolání nechtěla spekulovat, nicméně dodala, že je tu od počátku nepopiratelná a čitelná snaha exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše dostat se na místo předsedy Nevyššího soudu. Jeho "profesionální mobilitu" zároveň prý pokládá za "signál, který vzbuzuje pochybnosti o jeho nezávislosti".


"Svoboda kdekoli v unii studovat, bydlet, pracovat, podnikat a obchodovat, zkrátka svobodně se pohybovat, není žádné privilegium, je to princip. A dokud nebude naplněn, zůstaneme bohužel občany druhé kategorie," argumentuje komentátor Hospodářských novin. Z toho důvodu je podle něj dobře, že se v Praze odehrála konference vedení parlamentů visegrádských zemí, kde byla sepsána výzva k plnému otevření jednotného trhu unie také pro pracovníky nových zemí.


Česká ekonomika je dnes na světové koleji, Česko je integrované do světových struktur, má fungující tržní ekonomiku a vysoký hospodářský růst. Podle ekonoma Jana Švejnara však mohl být blahobyt a životní standard Čechů dnes vyšší, napsala pondělní Mladá fronta Dnes. Švejnar ve svém hodnocení 15 let kapitalismu v České republice uvádí, že zásadní roli v tuzemském ekonomickém vývoji sehrál způsob prvotního rozdělení majetku. Kuponová privatizace podle něj vyžaduje silný fungující právní systém a efektivní dohled, jinak nemůže být úspěšná. A tento systém v Česku chyběl, což umožňovalo tunelování privatizovaných firem, dodal Švejnar. Normální tržní vývoj podle Švejnara vede k tomu, že majetek shromažďují ti nejschopnější. Pokud tomu tak není, je výsledkem nedokonalé rozdělení kapitálu a pomalejší růst. V Česku navíc lidé byli svědky zcizování majetku bez jakéhokoliv postihu. To přineslo podezíravý postoj lidí k majetku, rovnostářské myšlení a vysoké voličské preference levice.


Člen představenstva nové akciové společnosti, do níž budou 1. července sloučeny krajské nemocnice v Karlových Varech, Sokolově a Chebu, uvažuje o koupi společnosti. O jeho plánech ale neví ani ředitel karlovarské nemocnice, ani lidé z vedení krajského úřadu, uvádí pondělní regionální vydání MF Dnes. O záměru privatizovat karlovarskou nemocnici hovořil v rozhovoru pro německo-rakouský podnikatelský list Wirtschaftsblatt člen představenstva akciové společnosti Nemocnice Karlovy Vary Christian Köck. Ten je spolumajitelem rakouské společnosti Health Care Company, která v posledních letech privatizovala několik nemocnic v Rakousku a Maďarsku. "Analyzujeme situaci a pokusíme se uspět v následné privatizaci," řekl v lednu Köck listu Wirtschaftsblatt. "Zatím je to dobře zaplacená forma transformace. Ekonomicky zajímavé bude později možné převzetí," vysvětlil Köck rakouskému listu.


Třinecké železárny se chystají koupit v zahraničí výrobní závod. Je to jeden ze způsobů, jak udržet relativně malou ocelárnu na trhu, kterým nyní otřásá vlna fúzí. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes to řekl Tomáš Chrenek, který je jedním ze spolumajitelů firmy. "Nyní akvizici v zahraničí finalizujeme. Jde o továrnu, která patří k uznávaným evropským výrobcům," řekl listu Chrenek. Jednání by mohla skončit do konce prvního čtvrtletí a do té doby Chrenek nechce hovořit o podrobnostech. Uvedl však, že Třinecké železárny nechtějí jít cestou vysokých výrobních objemů, ale vyšší přidané hodnoty. Proto se chtějí stále více zaměřovat na výrobu pro automobilky a strojírny.