Přetrvává tradiční model české rodiny
Před několika lety vyšla fotografická kniha Český člověk. Je to zajímavý pokus zachytit vizuální typologii a oblékání Čechů a Moravanů. Jací jsou ale obyvatelé české kotliny ve svých postojích a názorech. Základem státu je jak známo rodina: Co si tedy myslíme o rodině?
Podle sociologů z Centra pro výzkum veřejného mínění se česká společnost začala výrazněji proměňovat po devětaosmdesátém roce. Aktuální situaci zachytil lednový průzkum mezi tisícovkou respondentů. Základní charakteristiky vztahu české veřejnosti k rodině shrnuje Adéla Seidlová. Co se za poslední roky nemění a kde naopak zaznamenáváme posun?
"To co se výrazně mění, je postoj k rodičovství, k plánování dětí, který je v poslední době stále konzervativnější. Převažuje názor, že lidé, pokud chtějí děti, tak by měli vstoupit do manželství. Je z toho viditelná větší ochrana dětí tou manželskou institucí. Je stále více lidí, kteří si přestávají myslet, že by výchova jedním rodičem byla plnohodnotná ve srovnání s výchovou oběma rodiči. Stabilní zůstává část partnerského soužití. Že by oba partneři měli mít stejnou možnost věnovat se svým zájmům a přátelům. Ale na druhou stranu ve chvíli, kdy už jde o rozdělení rolí v domácnosti, tam už posun je. Více činností než dříve by měli dělat oba partneři společně," uvedla Seidlová.
Jak konkrétně si manželé rozdělují ve vzájemném soužití úkoly? Přestože za posledních pět let přestávají být některé činnosti považovány za výhradně ženské či mužské, v otázce péče o děti, úklidu, vaření či možnosti věnovat se koníčkům stále existuje rozpor mezi ideálním stavem a skutečnou situací v rodinách. Potvrdila to Iva Chludilová: "Rovnoměrné rozdělení je pouze v případě starosti o rodinný rozpočet. Z toho je vidět, že naše představy o rodině kopírují tradiční model: muž zajišťuje rodinu a žena se stará o domácnost popřípadě o děti."
A jak jsme na tom v kontroverzních otázkách partnerského soužití? Autorka této části výzkumu Gabriela Šamanová vytipovala čtyři oblasti: předmanželský sexuální vztah, mimomanželský sexuální vztah, homosexuální vztah a umělé přerušení těhotenství. Nejkontroverznějším se ukázal být názor na umělé přerušení těhotenství. Zde se respondenti rozdělili na dva stejné tábory. Na jedné straně stojí ti, kteří interrupci považují za oprávněnou pouze v případě, kdy je ohroženo zdraví ženy nebo dítěte, a na druhé lidé s tímto omezením nesouhlasící.
"Nejbenevolentnější hodnocení v tomto srovnání získaly předmanželské sexuální vztahy a ukázalo se, že vlastně zas až tak kontroverzním tématem nejsou. 66 procent respondentů uvedlo, že sex před svatbou není špatný nikdy a dalších 25 procent se vyjádřilo, že špatný je pouze někdy. Na postoj k těmto otázkám týkajícím se sexuálních vztahů mají vliv některé sociodemografické charakteristiky: tolerantnější názor zastávají většinou mladí lidé, lidé nehlásící se k žádné církvi nebo náboženskému společenství a lidé z větších měst, tak jak by se dalo předpokládat," uvedla Šamanová. Jak dodala Adéla Seidlová, celková absence výrazně kontroverzních témat naznačuje, že česká společnost je poměrně vyhraněná a postoje veřejnosti v těchto otázkách se stabilizovaly.
Kdy se vůbec Češi berou? Za nejvhodnější věk pro vstup do manželství lidé považují u mužů stáří mezi 25 až 29 lety. Ještě koncem osmdesátých let to bylo 22 až 24 let. Názor, že by se žena měla vdát do 25 narozenin, ovšem ve společnosti stále přetrvává. Dlouhodobě zakořeněná je také představa o ideální rodině se dvěma dětmi.
