Prezident republiky vyznamenal špičkového genetika

Foto: ČTK

Oslavy 28. října, vzniku Československa, každoročně vyvrcholily na Pražském hradě, kde ve Vladislavském sále prezident Václav Klaus předal nebo propůjčil vyznamenání osobnostem, které se zasloužily o stát. Mezi oceněnými byl i předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, kterému Václav Klaus udělil Medaili za zásluhy. Tuto osobnost české vědy přibližuje Zdeněk Vališ.

Václav Pačes, foto: autor
Profesor Václav Pačes je světově uznávaná kapacita v oboru molekulární genetiky. Působil na celé řadě prestižních zahraničních univerzit a jeho rozsáhlé vědecké dílo si získalo velký mezinárodní ohlas. Jak řekl Radiu Praha, ke genetice se dostal přes chemii, kterou vystudoval. Po studiu prý měl štěstí, že se dostal jednoho z nejlepších československých ústavů, Ústavu organické chemie a biochemie.

„Tam pracoval v jedné laboratoři doktor Jiří Doskočil a já, aniž bych to věděl, jsem se dostal k člověku, kterého dodnes považuji za jednoho z nejchytřejších vědců vůbec. Jeho jméno není možná tak úplně známé, protože on se nijak neprosazoval. V zahraničí je ale velmi známé. Já jsem se od něj strašně moc naučil. Jiří Doskočil potom odjel do USA a já zůstal v jeho laboratoři sám. Přivezl model bakteriálních virů. Na modelu bakteriálních virů byl vytvořen celý základ molekulární biologie a genetiky. Proto jsem se k tomu dostal, dá se říci, jako vůbec jeden z prvních v republice. A tím to začalo. Tím jsem se dostal na molekulární úroveň, do genetiky.“

Výzkumný tým pod vedením Václava Pačese už v polovině osmdesátých let minulého století jako jeden z prvních na světě přečetl úplnou dědičnou informaci bakteriálního viru. Molekulární genetika a genetické inženýrství jsou podle něj vědou 21. století.

Prezident Václav Klaus předává medaili Za zásluhy II. stupně Václavu Pačesovi, foto: ČTK
„Já bych řekl, že v dnešní době molekulární biologie a genetika je vědou, která se nejvíce rozpíná a jde nejrychleji dopředu. To máte jako ve dvacátých letech minulého století to byla fyzika, kvantová fyzika. Potom za války a těsně po ní šla prudce dopředu chemie, kdy se formovaly chemické zákonitosti na exaktním teoretickém principu. A teď si myslím, že žezlo přebírá biologie, zejména na molekulární úrovni, ale dnes vázaná až na tu buněčnou a organismovou úroveň.“

Profesor Václav Pačes se projevil také jako velmi dobrý organizátor vědeckého života. Výrazně také přispěl k rozvoji a transformaci Akademie věd ČR, v jejímž čele stojí od roku 2005. Českou vědu se přitom nebojí podrobit i tvrdé kritice.

„Když jsem nastupoval do funkce předsedy Akademie věd, jasně jsem deklaroval, že chci, aby se akademie stala jednou ze špičkových, přinejmenším evropských vědeckých institucí. Musím říci, že to tak zatím není. Máme vynikající týmy, máme vynikající jednotlivce, ale celkově se nedá říci, že by naše věda v evropském kontextu byla na té nejšpičkovější úrovni.“

K tomu, aby se tak stalo existují podle profesora Václava Pačese různé nástroje. Zasadil se mimo jiné o udílení cen Premium Academiae, spojených s výraznou finanční odměnou. Jejím smyslem je podpořit vědecké osobnosti, které jsou nositeli výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni, a vytvořit jim takové podmínky, aby se mohly plně věnovat jen své vědecké práci. Cílem je vytvářet nové české vědecké školy tak, jak tomu bývalo třeba v oblasti polymerní chemie Otty Wichterleho nebo elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Profesoru Václavu Pačesovi za několik měsíců vyprší funkční období v čele Akademie věd. Chce se pak vrátit ke své vědecké práci, která ho tak baví.