Prezident Václav Havel podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých ustanovení volebního zákona
Prezident Václav Havel podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých ustanovení volebního zákona. Ten po prezidentově vetu opakovaně přijala Poslanecká sněmovna a minulý týden vstoupil v platnost. Havel tedy přistoupil k poslední zákonné pojistce. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.
Podle prezidenta Václava Havla zákon omezuje volnou soutěž politických stran. Za nepřiměřeně vysokou považuje v této souvislosti uzavírací klauzuli pro vstup koalic do sněmovny. Například čtyřkoalice by musela podle nového zákona získat více než 20 procent hlasů. Václav Havel se domnívá, že tím dochází k odrazování silnějších stran od sdružování se slabšími v obavě, že takto zvýšenou hranici společně nepřekročí. Výhrady má hlava státu také ke zvýšení počtu volebních krajů z 8 na 35, čímž se podle něj vychyluje poměrný volební systém do sněmovny k většinovému. Rozhodnutí je nyní podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka na Ústavním soudu:
"Smyslem podání je zjistit, zda zásady a postupy nového zákona jsou ještě v rámci vymezeném Ústavou, či zda ji překračují. Ústava totiž stanoví pro volby do Poslanecké sněmovny systém poměrného zastoupení. V případě, že by některá ustanovení překračovala Ústavu, navrhuje prezident tato ustanovení zrušit."
Opoziční strany, které o podání stížnosti také uvažovaly, vítají, že to udělá prezident. Podle šéfa lidovců Jana Kasala je lepší, když stížnost podá někdo nezávislý. Spokojený je také místopředseda Unie svobody Vladimír Mlynář:
"Já jsem rád, že tak pan prezident učinil a budu s napětím očekávat výrok ústavního soudu."
A jak se na prezidentovu stížnost dívají ti, kdo zákon iniciovali? Místopředseda Občanské demokratické strany Ivan Langer uznává právo prezidenta podat stížnost, dál už se s ním ale v celé věci neshodne:
"Já jeho rozhodnutí vnímám jako politické, nikoliv jako odborné, a jako fakt, že se prostě nedokázal smířit s tím, že politické strany, které disponují ústavní většinou přijaly volební zákon, který stanovuje rovná práva, rovné podmínky pro všechny politické strany ve volebním souboji."
Také premiér Miloš Zeman trvá na tom, že novela volebního zákona protiústavní není. Respektuje ale právo prezidenta obrátit se na ústavní soud. Premiér dále řekl, že případné uznání stížnosti by nemělo mít žádný vliv na opoziční smlouvu, ve které se sociální a občanští demokraté na změně volebního zákona dohodli.