Prezident Václav Havel vyslovil plnou podporu Makedonii, kde probíhají těžké boje s albánskými extremisty
Více informací má Zdeňka Kuchyňová.
"Vojenský zásah musí být především v Kosovu takový, aby ti makedonští nebo ti peršerští extremisté nemohli mít v Kosovu základny, nemohli si odtamtud dovážet zbraně nebo se tam případně ukrývat, když proti nim útočí makedonské síly. To je první nutnost a druhá nutnost je skutečně odzbrojit Kosovo. Tam už se něco snad děje, připravují nařízení na odevzdání zbraní, což se mělo stát už dávno, ale teď, kdo je odevzdá do určitého data by měl být amnestován a u koho bude potom nalezena jakákoliv zbraň, tak na to budou určeny vysoké tresty."
Jiří Dienstbier uvedl, že mise OSN a mírové síly KFOR nedokázaly splnit úkoly stanovené v rezoluci Rady bezpečnosti OSN, jež ukončila válku v Kosovu. Kdyby mezinárodní síly odzbrojily Kosovskou osvobozeneckou armádu, nemohli by do Makedonie pronikat ozbrojenci z Kosova a nemohly by tam začít boje. Dále J. Dienstbier uvedl:
"Mezinárodní organizace neustále ustupovaly, takže UČK si to vyložila tak, nebo její extrémní síly, že mohou dál pokračovat ve svém cíli vytváření velké Albánie, nebo velkého Kosova nebo jak oni tomu říkají osvobození všech Albánců od slovanského otroctví, takže nyní se to bude dělat s daleko většími obtížemi, než před těmi dvěma roky, kdy se to nesplnilo."
Také prezident Václav Havel konstatoval, že vinu na situaci nese i mezinárodní společenství tím, že preventivně a včas nezasáhlo. Dodal, že v Makedonii žije početná albánská menšina, která je státotvorná a má zastoupení v parlamentu. Makedonie podle jeho slov dělala po celou dobu konfliktu v zemích bývalé Jugoslávie demokratickou a vyváženou politiku, založenou na principu občanských práv a respektu ke svébytnosti menšin. Dnes, když je napadána extrémistickými a teroristickými skupinami, nemůže zůstat osamocena, zdůraznil prezident:
"Zasluhuje plnou podporu mezinárodního společenství. Podporu politickou, psychologickou, technickou a možná v určitém smyslu i vojenskou, přinejmenším z té strany kosovské, kde je třeba zpevnit tu hranici a znemožnit tu volnou infiltraci těch bojových polopartyzánských, poloteroristických skupin."
Generál NATO George Robertson makedonské představitele již ujistil, že aliance přeskupí své vojáky v Kosvou tak, aby se zpevnila makedonská hranice. Většina zemí na možnost vyslání západních vojenských jednotek do oblasti reagovala chladně. Pro vojenskou akci se vyslovil ruský prezident Vladimir Putin, podle jehož názoru se situace vymyká kontrole.
