Prezident zatím novou vládu nejmenoval
Prezident Václav Klaus automaticky nejmenoval vládu trojkoalice, s níž ho ve čtvrtek seznámil premiér Mirek Topolánek. Předsedu vlády vyzval, aby se pro svůj kabinet pokusil najít v parlamentu širší podporu. Prezidentovi se nelíbila vláda podporovaná přeběhlíky z řad opozice a vadil mu také kandidát na ministra zahraničí Karel Schwarzenberg. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.
A právě ústava je tématem číslo jedna. Může prezident odmítnout jmenování vlády? Postupuje v rámci ústavy? To je otázka pro politologa Tomáše Lebedu: "Na jednu stranu se může zdát pochopitelné, že pokud Mirek Topolánek už podruhé přichází s vládou, která nemá předjednanou důvěru, tak že se to prezidentovi nelíbí. Ale na druhou stranu podle mého názoru a tak jak si ústavu vykládám já, prezident nemá na takový krok nárok. Prezident má velmi slabé postavení. To jeho postavení je dáno tím, že je volen nepřímo. A on by skutečně měl respektovat návrh jím vybraného předsedy vlády a měl by vládu jmenovat. Navíc za této situace, kdy máme už více jak půl roku prakticky bezvládí a vládnou vlády, které jsou v demisi, je to podle mě ještě další nešťastný krok."
Politolog Lukáš Valeš ale rozhodnutí Václava Klause dává do souvislosti s tradicí českého nebo československého prezidentství: "Na jednu stranu máme text ústavy a mají pravdu ústavní právníci, že v klasické parlamentní demokracii je tento akt opravdu formální. Ale na druhou stranu, a tuto praxi známe už od prezidenta Masaryka, ale známe ji třeba i v případě Václava Havla, prezidenti v České republice mají podstatně větší politickou sílu než jenom tu, kterou jim dává ústava. A právě v těchto krizových okamžicích, jako jsou právě povolební vyjednávání, a je to opravdu dlouhodobá tradice, není to nic svázaného jenom čistě s Václavem Klausem, tak samozřejmě tuto šanci velmi silně využívají."
A měl premiér Topolánek s prezidentem program vlády a jména ministrů dopředu konzultovat? Co si myslí Tomáš Lebeda? "Já myslím, že nikoliv. Já myslím, že skladba vlády je plně závislá na vůli premiéra, protože toto je vláda premiéra, nikoliv vláda prezidenta. A premiér si sestavuje svůj tým sám. A jediné, co ho vlastně omezuje v tom sestavování týmu, je většinová podpora sněmovny. Není tedy rozhodující, aby se vláda líbila prezidentovi, rozhodující je, aby získala důvěry sněmovny." Co soudí Lukáš Valeš? "Premiér, i vzhledem k tomu, jak vypadá politická situace, i vzhledem k tomu, jak špatné jsou vztahy mezi premiérem a prezidentem republiky, se měl vyvarovat tohoto diplomatického faux pas. A samozřejmě měl konzultovat s prezidentem republiky alespoň formálně složení své budoucí vlády."Teprve po čtvrtečním jednání na Hradě se veřejnost dozvěděla podrobnosti o složení plánovaného kabinetu. ODS se vzdala klíčového ministerstva financí ve prospěch Miroslava Kalouska z KDU-ČSL, což se ale některým občanským demokratům zdá jako příliš velký ústupek. Největším překvapením pak byla nominace Karla Schwarzenberga za Stranu zelených na post ministra zahraničních věcí. K tomuto jménu měl prezident velké výhrady: "Já musím říci, že i z důvodu velmi křehkých vztahů s Rakouskem nedovedu dobře pochopit, že by předseda vlády mohl považovat za vhodné, aby funkci ministra zahraničí vykonával jím navržený Karel Schwarzenberg." Je toto jméno opravdu problémem? "Z mého pohledu absolutně není,"říká Tomáš Lebeda. A jaký je názor Lukáše Valeše? "Určitě je to problém. Ale ten problém není, že by Karel Schwarzenberg zhoršil vztahy mezi Českou a Rakouskou republikou, tady myslím, že spíš naopak. Problém je to, že Karel Schwarzenberg je politickým partnerem bývalého prezidenta Václava Havla a tudíž pro Václava Klause člověkem zcela nepřijatelným."