Příbram - město se slavnou hornickou minulostí
V naší pravidelné cestovní rubrice se dnes vydáme do Příbrami, která je oprávněně nazývána hornickým městem. I když dnes už může na svoji havířskou minulost jen vzpomínat.
Slavnou minulost Příbrami mapuje Hornické muzeum. Nejstarší stopy dolování nás dokonce zavedou až do doby civilizace Keltů. Jedna z pověstí říká, že zdejší stříbrné doly věštila kněžna Libuše, když hleděla z Vyšehradu směrem na jihozápad. Vyslala muže tímto směrem a řekla jim ať kopou a najdou vrch plný stříbra. S doly je svázána i další postava známá z českých pověstí - slavný Horymír. Jak uvedl ředitel muzea Josef Velfl, dostal se do sporu s příbramskými havíři. Zazlíval jim, že zanedbávají práci na polích a věnují se hornictví.
Období první konjunktury přinesla dolům doba císaře Rudolfa II. Habsburského, který udělil Příbrami titul svobodného královského horního města. Později došlo k úpadku, pak ale opět nastala slavná éra zdejších dolů.
V Příbrami dokonce vznikla roku 1849 vysoká škola báňská. Vychovávala odborníky až do roku 1945, kdy na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše byla přemístěna do Ostravy. Ve zdejších dolech se vždy objevovaly největší technické novinky své doby. Například tu byly poprvé zkoušeny parní těžní stroje v rámci rudného hornictví v Evropě. Dva z nich, pocházející z přelomu 19. a 20. století, mohou návštěvníci vidět i dnes.
Mezi nejobdivovanější expozice patří i šachetní budova Ševčinského dolu, o které se uvažovalo, že bude navržena do seznamu technických památek UNESCO. Zdejší těžní budovy mají jednu zvláštnost - jsou všechny z červeného neomítnutého zdiva se zajímavými tvarovkami.
"Jedná se o architekturu, která má název Malakov. Vznikla v polovině 19. století v období Krymské války. Konkrétně třeba na Ševčinském dole je tato architektura doplněna dřevěným ochozem. Laik by řekl, že si tam ředitel dolu vybudoval rozhlednu, aby mohl sledovat do kraje, jak vypadá březohorský rudný revír. Ale ten ochoz souvisel s důlním měřením. Před vynálezem těch dokonalých měřicích důlních přístrojů, byli tehdejší bánští měřiči schopní zaměřit jednotlivé rudné žíly podle konstelace hvězd, takže ten ochoz sloužil jako taková malá observatoř."
"V roce 1875 za vlády císaře Františka Josefa I. zde bylo poprvé na světě dosaženo kilometru svislé hloubky. Odehrály se zde tehdy veliké oslavy na mezinárodní úrovni. Ty oslavy trvaly týden. Císař věnoval na důl Vojtěch pamětní desku, kde je uvedeno, že právě za jeho panování byl dosažen tento rekord."
"Jsme pravděpodobně jediným muzeem v Evropě, které umožňuje jízdu vláčkem v podzemí k jámě, která je hluboká 1600 metrů, což byla nejhlubší jáma březohorského revíru a jedna z nejhlubších ve střední Evropě."
Slavnou éru těžby stříbra a olova vystřídal uran. Geologové o něm věděli už v 19. století, ale neznali možnost jeho využívání jako zdroje energie. Používal se zejména k barvení textilu, porcelánu a v lázeňství. První šachta byla otevřena v roce 1948. A zhruba sto let po prvním rekordu se slavil rekord další. Jak dodal ředitel muzea Josef Velfl, v roce 1975 bylo dosaženo hloubky 1838 metrů.
"Uranová ruda se zde těžila až do roku 1991. Na uranovém ložisku ty zásoby jsou, ale jsou v obrovských hloubkách, takže je to ekonomicky netěžitelné a z těchto důvodů skončila těžba i na uranovém ložisku. V současném době se v Příbrami již netězí ani stříbrná a olověná ruda, ani uran a hornictví zůstává pouze slavnou tradicí a historií tohoto města, ale i regionu."
