Příhraničí
V češtině se objevilo nové podstatné jméno příhraničí. Podle korpusu vidíme, že se začalo užívat v roce 1993. Proč uživatelé jazyka pokládali za nutné vytvořit nové slovo, když jazyk měl k dispozici slovo pohraničí? V jazyce neexistují dvě absolutně stejná synonyma. To je slova se stejným významem. Čím se tedy příhraničí od pohraničí liší?
Nejrozsáhlejší slovník SSJČ (1960-1971) nám říká, že pohraničí je území podél nebo blíže státních hranic. Protože slovník vznikl po druhé světové válce, uvádí tehdy aktuální příklady užití slova: československo-polské pohraničí; znovu osídlení českého pohraničí; budovat pohraničí. Nová slova v češtině (1998) - slovník neologismů říká, že příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a i příklady ukazují náš vztah k těmto územím -. západočeské příhraničí; žít v příhraničí.
Slovníky nám k rozpoznání obou významů nepomohly. Podle nich se obě slova shodují. Položme si tedy otázky:
Pohraničí zahrnuje jen české území a ne území sousedního státu? Zdá se, že ano. Zatímco příhraničí mluví o územích z obou stran hranic.
Následující ukázky z korpusu by tomu nasvědčovaly:
Její činností bylo sledovat dění v příhraničí, zejména na druhé straně hranic.Pro školy v příhraničí by výuka sousedního jazyka měla být samozřejmostí.
Zdá se, že můžeme vyslovit následující domněnku. Pohraničí se nám spojuje s bolestivou historií těchto území po roce 1938. Nejprve vyhnání českých občanů, potom vysídlení sudetských Němců a potom dosídlení těchto oblastí československými občany. Příhraničí tyto záporné konotace neobsahuje, a proto pro současnost, pro období otevření hranic a možnost vzájemné spolupráce někdy raději využíváme slovo příhraničí. A to v obojím významu - 1. pro území po obou stranách hranice: firmám přicházejícím podnikat z rakouského příhraničí do jihočeského regionu ale i ve 2. významu pouze pro naše území u hranic: Severočeské obce v příhraničí jsou z přílivu německých odpadků šokovány.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
