Přímá volba prezidenta stále není aktuální

Téma přímé volby prezidenta rozhodně nezemřelo. Aktuální návrh sociálních demokratů na její zavedení putuje do obou parlamentních komor. Provází ho ovšem nesouhlas vlády.

V prvních měsících příštího roku se bude volit nový – nebo možná staronový - prezident České republiky podle doposud platných pravidel, tedy v parlamentu. I kdyby se nekrásně celé politické spektrum hned zítra shodlo na zavedení přímé volby, celý proces změny ústavy má svá pravidla a procedury, trvající nejméně několik měsíců. Shoda zde navíc nepanuje. Dokonce ani v samotné vládní koalici. Zatímco lidovci a zelení dávají přednost přímé volbě, občanští demokraté váhají a jejich část se spíše kloní ke konzervativní myšlence neměnit to, co funguje, a co se navíc opírá o letitou tradici. Nicméně návrh ČSSD vláda ve středu jednomyslně odmítla, sdělil premiér Mirek Topolánek. "Pouze jedním z důvodů, ne tím možná zásadním, bylo, že takový návrh bez předchozí diskuse je naprosto 'mimo mísu', je pouze demonstrativní. Je napsán navíc tak špatně, že naráží na ústavní právo. V tomto smyslu vláda se jednomyslně shodla v této chvíli na negativním stanovisku a spíše chce iniciovat diskusi k tomu bodu, která už v Senátu začala."

Jak se vlastně vyvíjí postoje českých politických stran v této věci? Jsou neměnné, nebo se proměňují podle nálad obyvatel? Ptáme se politologa Petra Justa.

"ODS je, myslím, v tomto nejméně čitelná. Strana se nejprve stavěla proti přímé volbě prezidenta. Poté, když se zdálo, že v přímé volbě prezidenta by měl Václav Klaus poměrně velkou šanci zvítězit třeba i v prvním kole, protože jeho popularita mezi veřejností je poměrně vysoká, tak se mi zdá, že trochu otočili. Ale teď zase poslední výroky a poslední stanoviska premiéra Topolánka, i třeba na té konferenci, která se konala v Senátu zhruba před měsícem, tak tam se vyslovil pro zachování současného modelu. Tedy pro parlamentní volbu."

Jak dále připomíná Petr Just, myšlenku přímé volby prezidenta v předešlém volebním období prosazovala zejména Čtyřkoalice, z níž v dnešní v Sněmovně působí už jen lidovci.

"Bývalá Čtyřkoalice několikrát prosazovala přijetí návrhu změny ústavy, počítající se zavedením přímé volby prezidenta. Ale naopak ze strany ODS, a tehdy i předsedy ODS Václava Klause, to bylo považováno za poměrně populistické gesto. Kromě Čtyřkoalice ještě sociální demokraté podporovali myšlenku přímé volby prezidenta. Ti se velmi angažovali i ve snaze prosadit nejenom přímou volbu prezidenta, ale i zákony upravující obecné referendum. Takže to trošku jde ruku v ruce s jejich požadavkem, aby občané měli daleko více příležitostí zasahovat do řízení věcí veřejných." A na této myšlence mimochodem ČSSD trvá i po středečním odmítnutí jejího návrhu.

Politolog Petr Just se ale staví k přímé volbě prezidenta velice rezervovaně. Oba systémy podle jeho názory mají sice svá pro i proti, ale "přímá volba prezidenta může vést i k narušení ústavního pořádku, pokud je třeba zvolen populistický kandidát. A musíme si uvědomit, že masy veřejnosti jsou poměrně jednoduše manipulovatelné."