Privatizaci Telecomu sledují ostřížím zrakem politici i média

Uprostřed hluboké vládní krize spěje zřejmě do finále privatizace Českého Telecomu. Neúspěšně se o ní pokoušely už vlády Václava Klause, Miloše Zemana i Vladimíra Špidly. Podle premiéra Stanislava Grosse by o celé transakci měla rozhodnout vláda během několika dnů a privatizace prý bude pro stát finančně výhodná. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Privatizace Telecomu dostala nečekaný politický náboj na víkendovém sjezdu sociální demokracie. Poté, co byl v sobotu Stanislav Gross zvolen za předsedu strany, přišel se podívat do tiskového střediska za novináři a sledoval s nimi chvíli mezistátní fotbalové utkání Česko-Finsko. A tehdy také mimo jiné prohodil, že až budou známy nabídky zájemců o Telecom, vláda by neměla s prodejem otálet. A premiér nevyloučil ani svolání mimořádného jednání vlády. Zaskočil tím jak některé koaliční, tak opoziční politiky. Ti to vnímali jako velmi podivnou aktivitu. V neděli pak premiér novinářům svá slova upřesnil.

"Já jsem jasně řekl vašim kolegům, že nehodlám dopustit, aby rozhodování vlády bylo pod nějakým vnějším tlakem. A nechci, aby se ten vnější tlak stupňoval v čase. To znamená, že chci, aby přesně podle schváleného privatizačního harmonogramu tak, jak budeme znát nabídnuté ceny, rozhodla vláda v co možná nejkratším čase. Rozhodně neuděláme privatizaci Telecomu způsobem, který by ji jakkoli zpochybnil. Rozhodovat bude výše nabídky, ta je v tuto chvíli klíčová, kdo nabídne nejvíce, ten má šanci Telecom získat."

Premiér nechtěl zmiňovat nějakou konkrétní sumu, kterou bude vláda požadovat. Měla by podle ale něj být velmi příznivá.

"Až ta privatizace skončí, pokud se nám ji podaří dotáhnout do konce, jsem přesvědčen, že to bude privatizace, na kterou budeme moci být hrdi. Bude přínosem pro Českou republiku jako takovou i pro českou ekonomiku. A ten výnos bude o poznání vyšší, než odborníci na začátku předpokládali."

Odborníci uvádějí, že vláda počítala za svůj 51procentní podíl v Telecomu s 55 až 60 miliardami korun. Nyní se prý jedná o sumy 65 až 73 miliard. Ve hře zůstaly čtyři zájemci, kteří do úterka předložili své nabídky. Vláda si ale nechala otevřená zadní dvířka. Pokud by se jí nelíbila žádná nabídka přímého investora, mohla by svůj akciový podíl prodat na kapitálovém trhu. Analytik Wood and Copany Tibor Bokor si ale myslí, že kvůli předpokládané výši nabídek k tomu nedojde.

"Ta hranice je podle mého názoru zhruba 55 miliard korun za ten akciový balík, protože přesně tuto částku vláda započítala do příjmů letošního státního rozpočtu."

O pravděpodobném vítězi soutěže nechce Tibor Bokor spekulovat. Zajímavá je ale z jeho pohledu pozice švýcarského Swisscomu.

"Je nutné připomenout, že Swisscom už byl minoritním akcionářem Českého Telecomu a svůj podíl prodal v roce 2003 za zhruba 255 korun za akcii. A nyní to vypadá, že by chtěl kupovat 51procentní akciový podíl a zaplatit za akcii vlastně více než 400 korun. To by mohl být problém, jak to zdůvodnit akcionářům Swisscomu."

O vítězi tendru možná rozhodne vláda už příští týden. Může to udělat i v případě, že mezitím podá demisi.