Procházka v Národním divadle
Národní divadlo v Praze v neděli nabídne premiéru dlouho očekávaného díla od netradičního týmu slavných tvůrdců. Dobře placenou procházku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra znají Češi především ze starého televizního zpracování podle původní inscenace Semaforu. Nyní ji v Národním uvede rodina otce a synů Formanových v novém velkojevištním kabátě.
Jak přiznal na tiskové konferenci před premiérou, je to jeho první práce pro divadelní jeviště.
"Já jsem začátečník. Já jsem na divadle nikdy operu nedělal. Kousíčky opery do filmu, ale to je úplně něco jiného. A upřímně vám říkám, dělat film je proti divadlu hračka. U toho filmu: Není to dobré? No tak ještě jednou, ještě to není dobré, tak ještě jednou - a bylo to dobré a už to máme! Tady to je, je to dobré! - A ono se to začne zkoušet druhý den znovu a všechno je jinak!! Ten zapomněl tohle, tenhle to tam udělal špatně, a začínáte zase od začátku. A to je prostě v mém věku náraz na nervy!"Zato Petr a Matěj Formanovi už s Národním divadlem spolupracovali, sice na Glassově opeře Kráska a zvíře, a své zkušenosti s velkým prostorem teď zúročují.
Jako teta z Liverpoolu se v některých alternacích objeví Jitka Molavcová, v roli Listonoše vystoupí v některých představeních Jiří Suchý. Po celoživotním působení v komorním Semaforu bere Národní jako nový a neznámý úkol. Navíc se snaží zapomenout na původní verzi Procházky:
"Ta minulost mi někdy byla i trochu na obtíž, protože třeba zrovna teď, předehra k mé árii se mi najednou vynořila - Freud by vám vysvětlil, jak je to možné - najednou se mi vynořila ta původní předehra a já se nemůžu strefit do téhle nové. Takže v tenhle okamžik mě přepadne úzkost. A dělat na Národním divadle s úzkostí v duši, to je velikej handicap. Ale snad ho překonám. Premiéra je až 22. dubna, a večer, takže to mám ještě dost času."Miloš Forman se pro novou inscenaci rozhodl rozšířit hudební čísla Dobře placené procházky o písně z další semaforské hry Sekta. Podle dirigenta Libora Peška obsahuje připravovaná inscenace nejrůznější hudební formy od spirituálu, přes ragtime, swing i disco. Pešek upozorňuje na podíl Marka Ivanoviče, který hudbu nově zinstrumentoval pro velký orchestr a sbory:
"Ta původní partitura, jak asi víte, uplavala v povodních, takže jsme vycházeli z klavírního výtahu, který se zachoval."A čím osloví stará hra současné publikum? Vysvětluje Miloš Forman:
"Čím je aktuální pro mě, to vám můžu říct. Jestli bude aktuální pro diváka, netuším. pro mě je strašně aktuální, protože to je snad moje nejemocionálnější vzpomínka na to svinstvo české kultury v 50. letech, kdy se kopíroval ten z Moskvy dovezený socialistický realismus, a najednou tam vzniknul Semafor, což teda bylo jak pohlazení. A jsem vůči tomu strašně sentimentální. To byla živá voda. A pro mě tohle stačí, abych si myslel, že to bude každého zajímat. V čemž se můžu mýlit, že..."