Prodaná nevěsta nově v Národním divadle
Nejen letošní dvě výročí velikána české hudby Bedřicha Smetany - sto osmdesáté od narození a sto dvacáté od úmrtí - byla podnětem pro vznik nové inscenace "Prodané nevěsty" na jevišti pražského Národního divadla. Operní scéna má tento titul s malými přestávkami, vždy mezi derniérou předešlého a premiérou nového nastudování, trvale na repertoáru; hrál se zde už více než 3300krát. Současný projekt je v historii "zlaté kapličky" v pořadí devatenáctý. Informuje Evelina Himalová:
Podle šéfa opery Národního divadla a režiséra inscenace Jiřího Nekvasila je tato "Prodaná nevěsta" plná různých překvapení. Především je to však jásavá, pastelově barevná komická hra, která se - sice velmi moderní formou, ale přece jen - vrací ke kořenům. Sám skladatel ji u příležitosti její sté reprízy nazval dokonce jen "hračkou". Je to vysoce stylizovaný artistní tvar, který ve své čtvrté verzi z roku 1870 - přepracováním z původní singspielové dvouaktové formy na tříaktovou - dospěl k virtuózní podobě. Stavba zápletky a koncepce postav má blíže k lidovému divadlu, ke comedii dell'arte či ke grotesce než k realistickému obrazu ze života. Jedním ze zmíněných překvapení je, že na minimalistické scéně vytvořené architektem Danielem Dvořákem se neobvykle pohybují také Sokolové, ale nechybí v tom souvislost: Česká tělovýchovná organizace byla totiž založena v roce 1862, tedy ve stejném roce, v němž bylo otevřeno Prozatímní divadlo, kde byla "Prodaná nevěsta" uvedena poprvé. A snahou zakladatelů "Sokola" - Miroslava Tyrše a Jaroslava Fügnera - bylo, stejně jako Smetanovou snahou v hudbě, najít novou estetiku, nový výraz nově se formující moderní české společnosti. Spojovali tělovýchovu s antickým ideálem kalokagathie (krásy a dobra), i s bojem českého národa za svobodu a pokrokový společenský vývoj. Důstojnost kultivovaného a stylizovaného pohybu a estetika živých obrazů, spojená s činností "Sokola" od jeho počátku, se stala inspirací pro současnou jevištní fantazii.
Režisérem moderního pojetí, jak bylo řečeno, je Jiří Nekvasil. V inscenaci alternují úlohu Mařenky tři pěvkyně - Jitka Svobodová, Dana Burešová a Maria Haan - roli Jeníka ztvárňují rovněž tři alternanti - Tomáš Černý, Valentin Prolat a Martin Šrejma, v úloze Vaška se střídají sólisté Jaroslav Březina, Antonín Valenta a Václav Pražák a Kecala zpívá jednou Luděk Vele, podruhé Zdeněk Plech, potřetí Jiří Sulženko. Dokonale čistá v té nejklasičtější podobě, jak řekl Radiu Praha šéfdirigent opery Národního divadla a dirigent nového nastudování "Prodané nevěsty" Oliver Dohnányi, je její hudba:
"Já respektuji partituru, kterou napsal Bedřich Smetana, a myslím, že není příliš velká možnost něco měnit nebo něco vylepšovat. Za ta léta, co se vlastně soustavně 'Prodaná nevěsta' v Národním divadle hraje, tak vznikla určitá interpretační tradice, a já se snažím, pokud možno, zachovat to nejlepší z toho, co kolegové-dirigenti, kteří to přede mnou nastudovali, připravili. 'Prodaná nevěsta' patří k těm hlavním titulům, které hrajeme, a proto musí být také na úrovni, jakou si zaslouží mít v Národním divadle."
Tolik nové operní představení. Ale připomeňme, že čas od času se tu a tam na českých jevištích objeví i činoherní verze. Velmi úspěšná byla například - jako komická činohra se zpěvy - nedávno uvedená "Prodanka" bratří Formanů. Pražské Studio Ypsilon také tento zdánlivě "nedotknutelný" národní hudební klenot pojalo po svém; jeho komediální kompozice, originálně nazvaná "Provdaná nevěsta", kterou hraje už několik let, slavila úspěchy i ve světě. Velmi vstřícně byla přijata zvláště na americkém kontinentu, a co je velmi zajímavé, dokonce i v Číně.
V současnosti se může vynikajícím, proto stále beznadějně vyprodaným představením pochlubit také Klicperovo divadlo v Hradci Králové. To svoji "Prodanou nevěstu", v níž režisér Vladimír Morávek neučinil nic jiného, než že Sabinovo libreto a Smetanovu operu vrátil do kategorie sžíravé, ironické a satirické komedie, jakou prapůvodně byla, poprvé představilo letos v červnu účastníkům mezinárodního divadelního festivalu a v minulých dnech měla pražskou premiéru v Divadle Ta Fantastika. Proslulý příběh v podání zpívajících činoherců Klicperova divadla - o tom, jak nepřijít o lásku, ale ani o peníze, o české povaze, také o pivu, a především o "věrném milování", které nade vším zvítězí - samozřejmě nepostrádá slavná hudební čísla z ojedinělého světového a výsostně "nejčeštějšího" operního díla skladatele Bedřicha Smetany. O jejich hudební úpravu, nastudování a neopakovatelné provedení se postaral Pavel Horák.
A závěrem ještě douška: Ve zmíněném netradičním představení, které stojí za zhlédnutí, je milé, vtipné, zábavné a nikoho neurazí, není Vašek medvěd, ale gorila!
