Producenty obilí děsí spíše ceny než počasí

0:00
/
0:00

Někteří zemědělci se v uplynulých dnech nechali v tisku slyšet, že současné deštivé počasí bude mít negativní vliv na letošní úrodu obilí. Jiní jsou v tomto ohledu opatrnější. Všichni se ale shodují v názoru, že loňská rekordní sklizeň se letos rozhodně nebude opakovat. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Další deštivé dny, hlavně pokračující přívalové deště, budou mít vliv na vyšší ztráty v úrodě obilí. Tvrdí to někteří zemědělci. Špatné počasí má prý už teď vliv na jeho kvalitu, další déšť to ale může ještě zhoršit. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jírovský ale řekl Radiu Praha, že stav není nějak dramatický. Srážky jsou sice intenzivní, přicházejí ale v době, kdy většina porostů ještě není zralá.

"Každopádně to množství vody je různorodé po celé České republice. Tam, kde byly větší srážky, může dojít k polehnutí obilí a následným ztrátám při sklizni. Zatím můžeme konstatovat, že to, co na polích narostlo a bude dozrávat, bychom měli dostávat pod střechu. Mohou ale nastat ještě další okolnosti, mohou přijít prudká vedra. Myslím, že není třeba v současné době nějak sčítat škody, protože o tom rozhodne teprve další vývoj."

Každopádně se už ale před letošní sklizní říkalo, že nebude tak rekordní, jako loňská. Je to tak?

"Rozhodně tato sklizeň nebude jako loňská. Odhadujeme, že se bude pohybovat na úrovni sedm a půl miliónu tun. To znamená, že je to asi o milión tun méně než loni."

V uplynulých měsících se často připomínalo, že loňská rekordní sklizeň vedla k velkým přebytkům obilí a intervenční nákup vázne na nedostatku skladovacích prostor. Miroslav Jírovský si ale nemyslí, že to by byl hlavní problém. Podle něj velká nadúroda vedla k obrovskému propadu cen obilí. Ty od začátku letošního roku klesly o 40 procent. Toho využili obchodníci k exportu obilí. Navíc se podařilo umístit část obilí v zahraničních skladech.

"Prakticky od února se měsíčně vyváží až 170 tisíc tun obilovin. Jenom za první pololetí letošního roku se vyvezlo více než milión tun obilovin do zahraničí. Je tady také intervenční nákup, který podle našeho odhadu stáhl asi milión tun potravinářského obilí, a jistě víte, že i Státní zemědělský intervenční fond vyjednal skladovací prostory někde v Belgii a něco v Německu."

Do hry s obilím se chtěla zapojit i energetická společnost ČEZ. Tu napadlo, že přebytky promění v elektřinu, jinými slovy, že přebytečné obilí spálí ve svých elektrárnách. Agrární komora ale tuto myšlenku odmítla a označila ji za urážku pěstitelů obilovin. Jeden představitel Agrární komory poznamenal, že chleba je pro něj pořád svátost. Miroslav Jírovský nicméně připouští, že z obchodu sešlo spíše kvůli nízké ceně, kterou za obilí nabízel ČEZ.

"Především to bylo velmi směšně oceněné. V Německu to spalování funguje a podle mých informací cena pšenice dodávaná na výrobu elektrické energie je 2400 korun. Naše společnost ČEZ nabízela tisíc korun."

Jestli dnes podle Miroslava Jírovského producenty obilí něco nejvíce trápí, tak je to vyhlídka na ceny obilí po letošní sklizni. Domácí zásoby jsou po loňsku vysoké. Už nyní je cena velmi nízká a pokud bude úroda standardní, ceny půjdou nejspíš ještě více dolů.