Proč máme zrušit dohodnutou lhůtu o zákazu prodeje státní zemědělské půdy cizincům?

Občané Evropské unie by měli mít v Česku v podstatě stejné podmínky k nákupu státní zemědělské půdy jako tuzemci. Vyplývá to z novel dvou zákonů, se kterými minulý týden souhlasila vláda. Čeští zemědělci se bouří a uvádějí, že se dostanou do nerovnoprávného postavení. V tom s nimi souhlasí nejen opozice, ale i zemědělští analytici. A ani ve vládní koalici nepanuje jednota. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Miroslav Jírovský, foto: Autor
Česká republika si před vstupem do Evropské unie dojednala sedmiletý zákaz prodeje státní zemědělské půdy cizincům. Totéž udělali například Poláci nebo Maďaři. Ti dojednali s Bruselem dokonce delší lhůty. Přitom je na rozdíl od Čechů zdaleka tak netíží základní problém, totiž podíl tuzemských vlastníků zemědělské půdy na celkové výměře. U nás vznikla bezprecedentní situace. Farmáři hospodaří z 90 procent na pronajaté půdě.

"Vlastnictví půdy je jedním ze základních předpokladů pro naši konkurenceschopnost na trzích Evropské unie."

Připomíná Miroslav Jírovský, předseda Zemědělského svazu. Tuzemští agrárníci uvádějí, že po pádu komunismu začínali v podstatě bez základního kapitálu, museli se tedy hodně zadlužit při nákupu zemědělských nemovitostí, často v havarijním stavu, i techniky, později museli vynakládat velké prostředky na modernizaci provozů s ohledem na normy Evropské unie.

"Také naše zadluženost je v současné době 42 procent základního majetku, kdežto ve standardních ekonomikách, Německou, Rakousko, je to 12 - 16 procent. Proto nestačíme finančně, abychom mohli rozpohybovat trh s půdou."

Důvod pro sedmiletý zákaz prodeje státní zemědělské půdy cizincům je tedy zřejmý. Má se zabránit tomu, aby české farmáře nepřeválcovali jejich kapitálově mnohem bohatší kolegové ze západní Evropy, aby jim neskoupili půdu před nosem. Takové riziko prý existuje. Jak napsal komentátor týdeníku Euro, "západoevropští farmáři - ze sousedních zemí i z Nizozemska - hledají nová pole působnosti. Ve svých státech nemohou dále rozvíjet už tak intenzivní zemědělskou činnost." To, že tuzemští farmáři v podstatě nemají rovnocenné postavení se západoevropskými, Radiu Praha potvrdil i předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež z ODS.

"My jsme chtěli přechodným obrobím umožnit českým zemědělcům, aby si nakoupili státní zemědělskou půdu, která se privatizuje. Chtěli jsme, aby se více stabilizovali na půdě, protože to by měl být tak trochu zájem sátu. Chtěli jsme, aby se snáze dostali k privatizované státní půdě, protože na otevřeném trhu by čeští zemědělci měli samozřejmě určitou vůči kapitálově silnějším ze zahraničí."

Místo toho ale vláda schválila novely zákonů, které by měly umožnit cizincům z unie kupovat půdu dlouho před uplynutím dohodnuté sedmileté lhůty. Sám Jiří Papež tomu trochu nerozumí.

"Sám se trochu ptám. Vždyť cizinci mohou v České republice celkem bez problémů nakupovat půdu i nemovitosti. Jediná komplikace se týká nákupu státní zemědělské a lesní půdy. Nicméně máme na to jakési přechodné období v přístupové smlouvě"

Důvod, pro který si Česká republika vymínila dočasný zákaz prodeje státní zemědělské půdy cizincům, ale zdaleka nepominul. Zemědělci podle Miroslava Jírovského postoj vlády nechápou.

"My jsme předpokládali, že se dodrží to, co bylo dojednáno v Kodani."

Námitky farmářů bere vážně i zemědělský analytik Petr Havel, který občas farmáře kritizuje z liberálních pozic.

Proč ale vláda vycouvala z přechodného sedmiletého období?

"My jsme před vstupem do unie sice vyjednali sedmileté období, ale to vlastně znělo tak, že po sedm let může platit náš tehdejší devizový zákon."

A vláda argumentuje tím, že devizový zákon je nutné změnit, protože je v rozporu s legislativou Evropské unie. Pokud ale nebude platit původní devizový zákon, se kterým je právě spojena sedmiletá výjimka, nemůžeme vlastně výjimku ani uplatňovat. Premiér Mirek Topolánek se nechal slyšet, že jinak zavalí soudy žaloby cizinců. Ani v tomto ohledu šéf zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež zcela nerozumí svému stranickému kolegovi.

"Já se také trochu ptám, proč se mluví o novele devizového zákona. To, co se týká státní zemědělské půdy, tak ta omezení plynou ze zákona o prodeji státní půdy."

A právě tento zákon má být rovněž novelizován. Proč? To zatím vláda jasně nevysvětlila. Hrozí snad kvůli tomuto zákonu nějaké žaloby ze strany cizinců? Jiří papež o žádných neví.

"Nevím o jediné žalobě na český stát, nevím o jediném problému."

Co s tím? Zemědělci si stěžují, že už od dob exministra Luxe se jim slibovalo, že v nákupu půdy budou upřednostněni, což se nestalo, a zřejmě ani nestane. Skeptický je i Jiří Papež.

"Vidím to jako nesmírně komplikované. Těch možností už samozřejmě není příliš. To by musel být možná nějaký nástroj, půjčky, možná garantované státem."

Oba zákony, devizový i o půdě, nyní půjdou do sněmovny. Už nyní je ale zřejmé, že opozice bude proti jako jeden muž. Výhrady se možná objeví i mezi lidovci. Vždyť strana má na venkově silnou voličskou základnu.