Profesionalizace armády

Zruší se v České republice vojenská branná povinnost? O malou, moderní a vycvičenou armádu stojí nejen Severoatlantická aliance, ale i většina mladých mužů, kteří se profesionalizací české armády vyhnou dnes povinnému vojenskému roku. Blíže Mikuláš Kroupa.

Hodnocení Severoatlantické aliance pro Českou republiku za minulý rok vyznělo jako slabé. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka Českou republiku zachránila od výrazně negativního hodnocení zahájená reforma ozbrojených sil. V čem spočívá tato reforma? Jejím výsledkem má být zrušení všeobecně branné povinnosti, tedy dosud nelibě nesená povinnost každého zdravého občana mužského pohlaví odsloužit si rok na vojně.

Profesionalizace Armády České republiky má být ukončena do 31. 12. roku 2006. Tedy od tohoto data má být zrušena vojenská povinnost. Doplnění plného počtu vojáků se plánuje až do roku 2010. Ideální a koncepční představa současných špiček resortu obrany zní - 35 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc občanských zaměstnanců.

Vypracování koncepce reformy byl vládou České republiky pověřen generál Jaroslav Škopek, který se v analytických pasážích o současné podobě armády pustil do ostré kritiky. Prohlásil: "Místo sbližování sil NATO a české armády se naopak některými rozhodnutími prohluboval nesoulad mezi průběhem výstavby armády a prioritami Aliance."

Co nejvíce stojí v cestě profesionalizaci? Odpovídá tisková mluvčí generála Škopka Drahomíra Nová.

"To, co se nám zdálo, že brzdí reformu, je například vysoké množství posádek, kde je armáda organizovaná. Kde má zavedenou infrastrukturu, musí se starat o velké množství zásob. Proto se domníváme, že postupnou profesionalizací se zvýší schopnosti ozbrojených sil plnit úkoly, které jim stát předně klade."

Finanční investice Česká armáda věnuje na modernizaci. S ní jsou spojené náklady na výcvik vojenských profesionálů na moderních zbraňových systémech. Jenomže zatím nemá pro tyto pracně vycvičené specialisty adekvátní finanční ohodnocení. Jen za rok 2001 odešlo z armády kolem 2 tisíc vycvičených vojáků z povolání.

"Co nám dělá starosti je, že se nepodařilo nabrat v minulém roce dostatečný počet důstojníků. Je to řádově o několik desítek méně, než jsme původně zamýšleli. Ale tento nedostatek jsme schopni pokrýt našimi rezervami, které máme uvnitř armády. Musíme připomenout, pokud se budeme bavit o reformě a úplné profesionalizaci k termínu konce roku 2006, tak personální stránce budeme věnovat maximální pozornost."

To tvrdí náčelník generálního štábu generál poručík Jiří Šedivý, který zdůraznil, že jedním z největších úkolů armády je oslovit mladé lidi k profesionální službě. Ale zatím nemá dostatečné prostředky.

"Vzdělání důstojníka je velmi drahé. Jen pro orientaci - výcvik velitele brigády nebo špičkových důstojníků na Generálním štábu, tak je to období téměř dvaceti let."

"Platy vojáků v plně profesionální armádě musí být nejméně o třetinu vyšší než by získali průměrně v civilu,"říká předseda poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas.

Naproti tomu generál poručík Jiří Šedivý formuluje profesionální armádu jako prostor pro schopné lidi toužící po kariéře.

"Rotný, který vstoupí do armády, musí mít šanci, když bude vynikající, stát se i třeba armádním generálem nebo náčelníkem generálního štábu. Je to trochu nadnesené, ale taková linie v kariérním řádem procházet."

Na území České republiky začala fungovat takzvaná Rekrutační střediska, která poskytují informace například o možnostech studia na vojenských vysokých školách, nebo o tom jak se zúčastnit zahraničních misí. Střediska pořádají semináře a přednášky, kterými chtějí přesvědčit mladé muže o prestiži vojenského povolání. Podle vládního zmocněnce pro reformu ozbrojených sil generála Škopka se však nechuť mladých lidí k vojenské službě změní právě zrušením branné povinnosti. Potvrdila to jeho tisková mluvčí Drahomíra Nová.

"Když jsme vyhodnocovali přístup mladých lidí k povinné vojenské službě, došli jsme k závěru, že má do určité míry diskriminační charakter. Na vojnu chodí v převážné míře ti, kteří nemají možnost si zařídit jinou alternativu, jak se vojně vyhnout. Proto se proces profesionalizace stal prostředkem, který má těmto věcem zabránit."

Přestože oficiální zdroje Generálního štábu Armády České republiky tvrdí, že proces profesionalizace je z padesáti procent ukončený, nezbývá než konstatovat, že na dokončení profesionalizace armády si musíme ještě nejméně osm let počkat.