Program Zelená úsporám se rozjíždí velmi pomalu

„Úřady jsou zavalené žádostmi o dotaci na zateplování. Okamžitě po spuštění programu Zelená úsporám, se začaly na pobočkách Státního fondu životního prostředí tvořit fronty,“ hlásilo zpravodajství Českého rozhlasu předposlední dubnový týden. Šéf fondu tehdy dokonce varoval před zbytečnou panikou, podle něj se jistě dostane na všechny. Dva měsíce po spuštění programu nezbylo z prvotní euforie nic a ministerstvo životního prostředí evidovalo pouhých 35 žádostí o dotaci. Kde se stala chyba?

Připomeňme si nejprve cíle programu. "Základním cílem programu Zelená úsporám je snížení emisí skleníkových plynů. A to je docíleno tím, že program podporuje především zateplování rodinných domků, ale také bytů a bytových domů, a výměnu zdrojů tepla z fosilních zdrojů za zdroje obnovitelné. Celkově máme spočítáno, že ten program může vést k roční úspoře více než jednoho miliónu tun skleníkových emisí," vysvětlil nám mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Jeho bývalý šéf, exministr Martin Bursík, uvedenou hodnotu vysvětlil takto: "Tenhle program by měl ušetřit zhruba jeden milion tun uhlí, který se jinak spálí a s veškerými emisemi nejen CO2, ale i jemného polétavého prachu, aromatických uhlovodíků a tak dále. Uspoří se teplo, to je velmi podstatné, a ten propočet ukazuje, že by domácnosti měly uspořit tři miliardy korun ročně na vytápění."

Peníze na program Zelená úsporám získal Státní fond životního prostředí z prodeje emisních povolenek Japonsku. Podrobnosti obchodní transakce úřady tají, program by z ní ale měl získat snad až patnáct miliard korun. Jisté zatím je, že do Česka dorazila první splátka v hodnotě jedné a čtvrt miliardy korun. Žadatelé mohou z těchto prostředků uhradit nejvýše padesát procent ceny úprav. Za dva měsíce od spuštění programu dostal fond životního prostředí šest a půl tisíce telefonických a téměř stejně e-mailových dotazů, návštěvy internetových stránek jdou do statisíců. Ale žádostí bylo za tu dobu podáno jen třicet pět.

"Podmínkou podání žádosti je připravený stavební projekt. A příprava stavebního projektu trvá dva až tři měsíce. To znamená, že neočekáváme, že ten zájem se rapidně zvýší v následujících měsících," zmírňuje obavy mluvčí Jakub Kašpar a dodává: "Na druhou stranu pan ministr Miko jednoznačně deklaroval, že se programem Zelená úsporám a podmínkami, které jsou stanovené pro čerpání dotací z něj, bude velmi podrobně zajímat a zváží případné úpravy tak, aby ten program byl ještě více otevřený zájemcům o podporu."

Předseda Unie malých a středních podniků David Šeich to ale vidí jinak: "Problém je v přílišné administrativní náročnosti, která vede k tomu, že v podstatě z toho programu v této chvíli nikdo nečerpá. To je velký problém a velká škoda." Podle Šeicha nejde jen o administrativní náročnost ve smyslu vyplňování složitých formulářů: "Je to především problém v těch složitých podmínkách, v těch náročných pravidlech, které jsou pro ten program nastaveny. To znamená, vy abyste dosáhli hodnot energetické úspory, které ten program požaduje, tak musíte provést nejméně tři druhy různého zateplování. To znamená nejen vyměnit okna, ale i provést nějaké zateplení izolací a tak dále. Čili musíte provést celou sérii opatření, což je poměrně nákladné, abyste dosáhli takové úspory, kterou ten program požaduje."

Řešením by podle Šeicha bylo odstranění požadavku nejméně tří druhů úprav, přínosem je i jedna-jediná, což je navíc cenově dostupnější pro širší spektrum žadatelů. A předseda Unie malých a středních podniků kritizuje ještě jednu věc: "Já si myslím, že ministerstvo životního prostředí by nemuselo stanovovat nějaký přesně určený výčet firem, jenom ze kterých si může rodina vybrat, ale mohlo by to být dáno tak, že si vybere jakoukoliv stavební společnost, která má autorizované inženýry v oblasti pozemních staveb, je schopna vykonávat stavební práce, má k tomu patřičné živnostenské oprávnění, tak podle mě není důvod věřit tomu, že by tu práci nezvládla."

Jak už jste slyšeli, ministr životního prostředí podle jeho mluvčího nevylučuje možné úpravy kritérií, o kterých je zatím předčasné hovořit. Jedna úprava ale už přišla, zdůrazňuje Jakub Kašpar: "My jsme upravili ten program v jedné věci zhruba před měsícem a to v té, že je možné jako jedno z dílčích opatření k podpoře uznat i opatření, které bylo provedeno dříve, než byl ten program vytvořen a vyhlášen."

Ministr životního prostředí Ladislav Miko vysvětluje, že důležité jsou oba mantinely, do kterých se musí vejít požadovaná kritéria, tedy "nastavit ten program tak, aby přinesl ten kýžený efekt, aby to nebyly peníze vyhozené větru, na druhou stranu aby byly pro lidi přístupné." Jde o to, že výše příspěvku z programu Zelená úsporám se vypočítává z předpokládaných budoucích úspor, ale může dosáhnout nejvýše padesáti procent vynaložených nákladů. Ta druhá polovina ale může představovat velkou zátěž, uznává ministr. "Přestože ta dotace ze Zelené úsporám je poměrně zajímavá a vysoká, tak problémem je, že ta zbývající polovina, kterou musí vlastně soukromník-investor poskytnout, je velká suma a pro mnoho lidí je právě tohle překážkou."

To by mělo zčásti vyřešit zapojení zatím pěti bank do dotačního programu, na který podle Mika budou půjčovat za poměrně výhodných podmínek: "Polovina těch financí, které banka bude půjčovat, přijde zpátky vlastně z programu Zelená úsporám a tím pádem je takový klient pro každou z těch bank lepším klientem a o to bude ten úvěr levnější."

Zapojení bank má ještě jednu výhodu: kromě čtrnácti krajských kanceláří Státního fondu životního prostředí budou pro podávání žádostí postupně k dispozici i dva tisíce bankovních poboček. Ministerstvo si od toho slibuje nárůst počtu žádostí do konce roku na deset tisíc, a pak mnohonásobně více: "Tři sta tisíc domácností je analýzou stanový odhad, kolik domácností by mezi dnešním datem a rokem 2012 mělo na tu dotaci dosáhnout."

Mluvčí Jakub Kašpar doplňuje, že i při péči o efektivnost vynaložených prostředků má stát velký zájem na jejich vyčerpání v plné výši: "Ty peníze jsou určeny na program, který trvá do konce roku 2012. Pokud by se stalo, že bychom nevyčerpali ty prostředky do konce roku 2012, tak bychom je museli vrátit tomu, kdo byl zdrojem, to znamená japonské vládě."

Ale ta by zase v příslušné hodnotě přišla o nakoupené emisní povolenky. A tak výzva českým občanům zní: topte ekologicky a zateplujte, jak jen to jde.