Proměny lyžařských středisek
Zima láká lyžaře. Mnohá střediska, přestože poslední dvě zimy byly chudé na sníh, investovala do vylepšení svého zařízení a služeb miliony korun.
"V souvislosti s pozorovanými a projektovanými změnami klimatu se víceméně může velice lehce stát, že v zimním období se ten sníh bude přesouvat do vyšších poloh a lyžařská střediska v těch nižších polohách mohou být bez sněhu. Neznamená to, že tak tomu bude každý rok, ale takto hovoří trendy, protože to oteplování postupuje zhruba o 2 desetiny stupně za každých deset let. A k zasněžování jako takovému je třeba vody, které v souvislosti se změnami klimatu bude také méně a samozřejmě energie a produkce energie opět spojena s emisemi skleníkových plynů, které opět působí na další oteplování,"
říká pro Český rozhlas Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. A mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar dodává:
"Rakušané dokonce mají za to, že ani v Alpách nebude sníh, dokonce do výše 1600 metrů, což by znamenalo v Česku, že by sníh v nejbližších desetiletích začal pokrývat už pouze nejvyšší vrcholek Sněžky, ale v těch nadmořských výškách pod tisíc metrů, je ta investice opravdu velmi na rozmyšlenou."
Banky jsou při poskytování úvěrů provozovatelům lyžařských středisek velmi obezřetné, svou roli hraje zkušenost klienta s podnikáním v tomto oboru i vybavení areálu pro případ, že by nebyl sníh.
Takový areál je vybudovaný například na Lipně na Šumavě. Za 200 milionů korun tu nyní postavili tři lanovky, rozšířilo se tu dětské výukové hřiště a na sjezdovkách přibyla další sněhová děla. Do areálu se vypravil Jaroslav Skalický.
Lanovka od jezera vede sem, na nejvyšší bod zdejšího skiareálu do výšky 900 metrů nad mořem. Tady už je teplota 4 stupně pod nulou. Také tady docela mrazivě fouká. Stojím tady s ředitelem Skiareálu Lipno, s Lubošem Krejzou. Vy jste tady na sezónu připravili spoustu novinek pro lyžaře.
"Tři nové čtyřsedačkové lanovky. Přímo sem na vrchol Kramolína ústí dvě z nich, sjezdové tratě budou delší, od 980 metrů do 1300 metrů. Jsou prodloužené o více než 400 metrů."
O kolik je dražší ta umělá sněhová pokrývka, než kdyby napadl sníh zadarmo?
"O hodně, protože jsou to velice drahé technologie, jsou také velice výkonné, potom ten jejich provoz stojí spoustu peněz a to jak v oblasti energií, tak samozřejmě potom v oblasti lidských zdrojů, které se musí o ty sněžné kanóny starat. Technickým zasněžováním si umíme velice pomoci, protože třeba minulá zima byla u nás na srážky velice chudá a přesto jsme u nás lyžovali 121 dní."
