Průzkum znalostí Evropanů o jejich světadílu

Rok 2003 je rokem, kdy rozhodneme v referendu, zda chceme či nechceme do Evropy. Co o Evropě víme, se chtěl přesvědčil časopis "Výběr", česká edice světového měsíčníku "Reader´s Digest", který se v loňském roce spolu s dalšími osmnácti zeměmi evropské divize stejnojmenného amerického nakladatelského kolosu rozhodl zkoumat znalosti Evropanů o jejich světadílu. Výsledek ukázal, že Čech z ulice má nadprůměrné znalosti o Evropě. Více informací má Evelina Himalová.

Přímo na ulici, z dvaceti otázek, o kterých se zástupci Reader´s Digest domnívají, že by na ně mohl správně odpovědět kterýkoli Evropan, bylo v každé zemi vyzkoušeno kolem dvou set lidí starších 18-ti let. Dohromady jich odpovědělo 3800 z celé Evropy. Otázky byly všeobecné, politické, historické, zeměpisné, týkající se vědy a kultury i struktur Evropské unie. Jaké konkrétně, o tom Radiu Praha pověděla Veronika Maxová, šéfredaktorka české edice časopisu "Reader´s Digest Výběr":

"Tak například: 'Který stát je domovem firmy Nokia?', 'Kdo je předsedou Evropské komise?', 'Který válečný konflikt skončil podpisem Versailleské smlouvy?' nebo: 'Kde se budou konat olympijské hry v roce 2004?' Zjistili jsme, že určité znalosti o Evropě mají Evropané stejné. Premianty jsou Poláci. Znali správně patnáct odpovědí z dvaceti. Nejhůře dopadli Portugalci, nevěděli jich deset. Kousek nad nimi, tedy druzí od konce, se umístili Britové. Ti věděli jedenáct, a potvrdili tak, že euroskeptiky jsou zřejmě právem. My jsme dopadli celkem slušně, jsme sedmí, věděli jsme správně třináct odpovědí z dvaceti. Co považuji za hodně zajímavé, je to, že obyvatelé postkomunistických zemí - hovořit mohu jenom za ty, kde časopis 'Reader´s Digest' v národních edicích vychází, to je u nás, na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku a Rusku, dokázali lépe odpovědět na otázky týkající se Evropské unie, než samy národy, které do ní už dávno patří; nebo, že takové zcela jednoduché otázky nakonec dokázaly dělat velké problémy. Například hned ta první, kterou jsem citovala - 'Který stát je domovem firmy Nokia?' Přirozeně, že Finové věděli stoprocentně, že to je jejich země, Finsko, ale zbytek Evropy tak napolovic. A to byla i jedna z těch těžkých otázek u nás. Úplně nejtěžší byla: 'Kdo řekl - ´´Myslím, tedy jsem?´´' Vybíralo se ze tří - 'Voltaire, Kant nebo Descartes?', a to možná trochu svádělo ke špatné odpovědi. Nevěděla to skoro polovina lidí (ani ve Francii, rodné zemi Reného Descarta - pozn. red.). Kdybych však měla říci, co mne úplně nejvíc překvapilo, tak to, že čtyři Češi z deseti se spletli v roce, kdy padla Berlínská zeď (1989 - pozn. red.). Ale aby se na to člověk podíval z té lepší stránky: Vlastně už je to minulost, že tady byl nějaký komunismus, a to je možná dobře."

I když výzkum nebyl prováděn na reprezentativním vzorku populace, a nemá tudíž statistickou vypovídací hodnotu, splnil svoji funkci: Evropané se zamysleli nad svým světadílem a nad tím, co je spojuje - tradičně i v současnosti. Podle šéfredaktorky českého časopisu "Reader´s Digest Výběr" Veroniky Maxové může podobná anketa na ulici pro evropskou integraci udělat víc, než "nemastná, neslaná" propagace Evropské unie ze strany oficiálních institucí, jaké býváme často svědky. Výzkum posloužil také k napsání obšírné studie, která byla zveřejněna ve všech devatenácti evropských edicích časopisu "Reader´s Digest" včetně edice české; ta ji má k dispozici rovněž na internetové stránce - www.vyber.cz.