První občanský svatební obřad se konal před 150 lety na Staroměstské radnici
Došlo k tomu 5. března 1871 díky nově přijatému zákonu, do té doby platil pouze církevní sňatek.
Manželství vznikalo postupně. Ve středověké Evropě byl běžný náboženský obřad v kostele za přítomnosti kněze, ale k uzavření manželství mohlo dojít i v soukromí vyjádřením manželského slibu před svědky. Změnu přinesl Tridentský koncil v letech 1545 až 1563. Ten stanovil, že manželství musí být uzavřeno v přítomnosti faráře a dvou svědků ve farním kostele. Od 18. století ale začalo manželství v Evropě z církevní jurisdikce přecházet do sféry světského práva, a to nejen v protestantských zemích. Například ve Francii byl civilní sňatek možný už od roku 1787.
Po vzniku samostatného Československa byl přijat v roce 1919 zákon, který zavedl fakultativní civilní sňatek i rozluku. Podle něj se například za nezpůsobilé k uzavření manželství považovaly osoby slabomyslné, mladší čtrnácti let nebo impotentní. Překážkou k uzavření manželství bylo mimo jiné příbuzenství až do čtvrtého stupně pobočné linie i švagrovství. Za neplatné bylo prohlášeno manželství uzavřené ze strachu či snoubencem uvedeným v omyl, že snoubenka je těhotná. Po nástupu komunistického režimu byl přijat v Československu zákon o rodinném právu, který zavedl obligatorní civilní sňatek.
Po listopadové revoluci byla zákonem z roku 1992 zrušena výlučnost občanského sňatku a opět zavedena možnost církevního obřadu.
