Prvomájové proměny

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

V Brně policie tvrdě zasáhla proti pěti stovkám pravicových radikálů. Jejich pochod centrem města policie zakázala kvůli propagaci nacismu. V Praze se policie postavila mezi anarchisty a pravicové extremisty, aby zabránila střetu obou skupin. Na komunistické setkání na Výstavišti v Praze přišlo asi 5000 lidí. Na shromáždění odpůrců komunismu na Letné byla asi tisícovka lidí. Tak to mimo jiné vypadalo na letošních prvomájových akcích v České republice.

Příznivci ultrapravice při shromáždění na pražském Střeleckém ostrově, foto: ČTK
Proč tak, a ne jinak? Jak se to stalo, že se Svátek práce, původně připomínka začátku stávky amerických dělníků v Chicagu v osmdesátých letech 19. století, přeměnil tu na konfrontaci komunistů s antikomunisty, tu na kolbiště litých bojů anarchistů s levicovými či pravicovými radikály? S touto otázkou jsem se obrátil na politologa Jana Bureše z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:

Zásah pražské policie proti anarchistům, foto: ČTK
"Podle mého názoru to má v podstatě dva hlavní důvody. Ten první spočívá v tom, že obecně po roce 1989 význam 1. máje, který byl spojován zejména s komunistickým levicovým režimem, upadl, a i v očích veřejnosti už není ta původní idea boje za práva zaměstnanců vnímána tak ostře a tak citlivě jako mohla být vnímána třeba za komunistického režimu nebo ještě před ním. Druhý důvod je pochopitelně také v tom, že s tím, jak po roce 1989 upadl význam tohoto svátku, tak přestal být tento svátek jaksi oficiálně organizován. Výpadkem této oficiální organizovanosti prostě dochází k tomu, že nejenom politické strany, zejména levicové, si chtějí připomenout ten původní náboj tohoto svátku jako boje za práva zaměstnanců a ochranu zaměstnanců, ale také různé více nebo méně extremistické organizace mají tendenci alespoň při takovémto svátku se veřejnosti prezentovat a ukázat, že existují."

Prvomájové shromáždění antikomunistů, foto: ČTK
Co podle Vás stojí za faktem, že na prvomájová shromáždění komunistů chodí zpravidla více lidí než na akce jejich odpůrců?

"Já si myslím, že právě proto, že ten původní ideál nebo náboj tohoto svátku je veskrze pozitivní, zatímco aktivity různých nacionalistických a podobných extremistických skupin jsou zaměřeny spíše negativisticky, agresivně buď vůči režimu, nebo vůči současné vládě, nebo prostě obecně proti tomu svátku 1. máje a proti levici. No a samozřejmě většina takové té běžné veřejnosti se spíše ztotožní s těmi pozitivními trendy nebo s tou pozitivní ideou a myšlenkou. Dokonce se dá říct, že 1. máj a ta idea oslavy práva na ochranu zaměstnanců je skutečně jedna z těch mála hodnot socialistického a komunistického hnutí, která má v sobě výrazně pozitivní náboj a může tedy voliče oslovit. Je to běžné i na Západě, že se konají skutečně velké manifestace, zejména těch levicových stran, a nikomu to nepřijde zvláštní, říká politolog Jan Bureš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy."