Psychologickou pomoc potřebují uprchlíci i mnozí Češi

Válka na Ukrajině působí nejen na psychiku uprchlíků, ale také Čechů, zvláště těch, kteří se zapojili do pomoci. Mnozí potřebují psychologickou pomoc.

Uprchlické centrum|Ilustrační foto: René Volfík, Český rozhlas

V uprchlických centrech jsou k dispozici i psychologové. Ti dokáží pomoct v bezprostřední chvíli. Ta pravá psychologická práce však nastává v době, kdy se lidé ubytují, zklidní a objevují se traumata.

Část psychologů a psychiatrů jim nabízí své služby dočasně zdarma. U uprchlíků lze očekávat posttraumatické stresové poruchy, úzkostné poruchy a reakce, deprese, poruchy spánku a podobně. Reakce lidí se může lišit, někdo se potřebuje tzv. vypovídat, jiný se stáhne do sebe a potřebuje čas.

Psychologa potřebují i mnozí dobrovolníci

Anna Stanislavová|Foto: Česká asociace pro psychoterapii

Psychologové dávají pozor také na to, aby dobrovolníci nepracovali přes vlastní síly. Tajemnice České asociace pro psychoterapii Anna Stanislavová uvedla, že v současnosti se duševní problémy týkají hlavně lidí, kteří pomáhají uprchlíkům - tedy těch, kteří se pohybují takzvaně v první linii.

"Všechny ty pomáhající profese, členové těch hasičských policejních sborů, kteří koordinují tu konkrétní pomoc, i ti dobrovolníci, kteří se zapojují do prací na tom nádraží a podobně. Že by chodili noví klienti v souvislosti s tím, že je zasáhla ta zpráva o válce na Ukrajině, to se zas tak ve velké míře neděje."

Ilustrační foto: Sabine van Erp, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Přesto se však na psychology kvůli válce obracejí i Češi. Podle provozovatelů krizových linek mají kromě strachu o známé a příbuzné na Ukrajině také úzkosti z blízkosti konfliktu nebo z možného použití jaderných zbraní.

Psycholog: Zažil jsem člověka, který se začal celý třást

Svatopluk Antoš|Foto: Městská nemocnice Ostrava

Jak uvedl vedoucí ostravské Linky důvěry Svatopluk Antoš, ještě nepotkal člověka, který by to alespoň neokomentoval. "Zažil jsem i člověka, který říkal, že když se začne mluvit o válce, tak se začne celý třást." Problémy mají i starší lidé, kterým válka evokuje vzpomínky na rok 1968.

Psycholog Antoš zažil i situaci, kdy měl člověk pocit, že proti tomu nic neudělal a nese na tom také určitý díl viny a měl tendenci se sebepoškodit. Domnívá se, že hlavním problémem Ukrajinců bude především skutečnost, že byla násilně rozdělena rodina.

Mnozí se nemohou odtrhnout od zpravodajství

Jak dodala psycholožka Jarmila Kubáňková z organizace Cesty z krize, někteří lidé se nedokáží například na dvě hodiny odtrhnout od zpravodajství, mají pocit, že když chvíli nebudou sledovat televizi, propásnou zprávu, že na ně míří jaderná hlavice.

Pavel Mohr|Foto: Česká televize, ČT24

Podle předsedy Psychiatrické společnosti Pavla Mohra by lidé měli vyhledat odbornou pomoc v případě, že na sobě pozorují některé změny.

"V okamžiku, kdy už ty potíže, bavíme se teď o nějakých úzkostech, o depresích, narušují jeho běžné fungování a zhoršují kvalitu života, ten člověk má třeba problémy se spánkem, má úzkostné stavy, které nedokáže kontrolovat."

Psychologové doporučují nesledovat zpravodajství nepřetržitě, ale třeba jen dvakrát třikrát denně, aby měli přehled. Věnovat se práci i koníčkům, aby v životě nebylo jen téma války. Upozorňují i na to, že se současné krize do budoucna podepíší na psychice mladé generace.