Reforma veřejné a státní správy bude dokončena až v roce 2005
Od l. ledna roku 2005 chce vláda sjednotit hranice územních celků státní a veřejné správy tak, aby občané nemuseli pro nezbytné doklady, povolení a razítka dojíždět na víc míst. Od tohoto data by totiž měl platit nový zákon o územněsprávním uspořádání státu. Více informací přináší Milena Štráfeldová.
Reforma veřejné správy, která od počátku letošního roku zrušila staré okresy a rozšířila pravomoci pověřených obcí, přinesla místo zjednodušení styku s úřady lidem v řadě míst naopak komplikace. Pro vyřízení občanských průkazů, pasů, stavebních povolení nebo dokladů ze sociálního a finančního úřadu musejí dojíždět třeba i na čtyři různá místa. Důvodem je to, že působnost až dvou třetin z 205 obcí s rozšířenou pravomocí se nekryje s původními okresy. Přibylo i nových krajů - z původních osmi vzrostl jejich počet na čtrnáct, ne všechna nová krajská města však mají odpovídající sídla pro policii, soudy a podobně. Nedostatky v členění veřejné a státní správy chce odstranit nový zákon o územněsprávním uspořádání státu, který má platit od ledna roku 2005:
"Jedná se skutečně o to, abychom upravili hranice jednotlivých obvodů, ať už jde o finanční úřady, katastrální úřady, úřady práce tak, abychom vytvořili maximální komport pro občana, aby jeho kontakt s veřejnou a státní správou se pokud možno realizoval na jednom místě,"
- upřesnil po středečním zasedání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Náklady na zlepšení správy by podle premiéra Vladimíra Špidly neměly překročit 36 milionů korun a jednotlivé resorty mají tyto prostředky najít ve svých kapitolách. Vláda jednala také o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí letošního roku a především o výhledech do konce roku 2003. Podle ministra Sobotky dosáhne deficit rozpočtu 132 miliard korun oproti původně schváleným 111 miliardám. 21 miliard korun navíc vyplývá z nákladů, které dodatečně odsouhlasila Poslanecká sněmovna:
Premiér Vladimír Špidla si naopak pochvaloval současné ekonomické ukazatele a výhledy vývoje českého hospodářství:
"Hrubý domácí produkt dosáhl meziročně růstu 2,3 procenta v prvním pololetí, je zřetelné, že je silný růst průmyslu, v průměru o pět procent, čili ukazuje se, že naše ekonomika je stabilizovaná a prochází mírným růstem."
Jednání o strategii přistoupení České republiky k euro kabinet odložil - s přechodem české měny na jednotné evropské platidlo se počítá nejdříve v letech 2009 a 2010.
