Hlídat se budeme sami

Ministři, poslanci a další veřejní činitelé by měli být části svého platu odpovědní za to, že se budou chovat jako hospodáři se selským rozumem a nedopustí provádění nezodpovědné fiskální politiky. Tyto sankce by měly být součástí připravované finanční ústavy. S tímto sdělením ve čtvrtek vystoupil premiér Petr Nečas.

Petr Nečas

Součástí finanční ústavy by měla být i tzv. dluhová brzda, pravidla pro rozpočtové výdaje a vyrovnané hospodaření krajů a měst nebo vznik Národní rozpočtové rady. Občanská demokratická strana prosazuje, aby vymáhání pravidel ustanovených ve finanční ústavě bylo zajištěno i možným snížením platů zodpovědných ústavních činitelů o 20 procent. Podle premiéra a současně předsedy ODS Petra Nečase jsou zásadní efekty těchto záměrů jednoznačně pozitivní:

"Hlavním přínosem finanční ústavy jsou garance, že všechny budoucí vlády budou pokračovat v odpovědné fiskální politice. Bude to motivovat především přísný dohled nezávislých odborníků, kteří budou především posuzovat dlouhodobou udržitelnost vládní rozpočtové politiky."

Miroslav Kalousek

Finanční ústavu chce ODS podle svého předsedy prosadit do konce letošního roku. Nyní na ní pracuje expertní skupina složená ze dvou zástupců ze všech parlamentních stran. Návrh má předložit ministr financí Miroslav Kalousek.

Takzvaná dluhová brzda, tedy omezení dalšího zadlužování státu, by byla podle premiéra Nečase aktivována při dluhu veřejných financí nad 44,99 procenta hrubého domácího produktu. Podle představ ČSSD by to mělo být mezi 45 a 55 procenty HDP. "Nastavujeme tak úroveň, kdy je vláda povinna začít aktivně jednat," vysvětlil premiér Nečas. Pro přijetí eura je nyní stanovena hranice 60 procent. V roce 2010 byl veřejný dluh České republiky 37,6 procenta HDP, loni pak stoupl podle předběžných údajů nad 40 procent.

Podle stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka nejsilnější opoziční strana přijetí finanční ústavy "v zásadě podporuje", protože tuto iniciativu považuje za součást evropského směřování České republiky. V této souvislosti však ODS vytkl, že místo dluhové brzdy Evropské unie, kterou Česko nedávno odmítlo, chce premiér Petr Nečas prosadit svou vlastní. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba na tuto výtku v České televizi reagoval slovy:

Martin Kuba (vpředu) a Petr Nečas, foto: Vláda ČR

"My jsme přesvědčeni, že rozhodnutí o vyrovnaných rozpočtech by mělo vždycky být rozhodnutím národní vlády. My jako součást této vládní koalice jsme přesvědčeni, že jsme zodpovědní za rozpočtovou politiku České republiky a jsme přesvědčeni, že toto rozhodnutí musí vzniknout na úrovni národní vlády. Necítíme úplně nutnost, že musí vznikat nějaké nařízení z Bruselu. Myslím, že je to o zodpovědnosti politiků, kteří vedou ať už kraje, obce nebo celou zemi, a nastavují rozpočty zodpovědně. To je to klíčové, co my chceme dát najevo. Jsme přesvědčeni, že tak vyrovnané rozpočty vznikají."

Jan Mládek pak poukázal na některá úskalí, která ještě budou muset být v Evropské unii překonána:

"Sociální demokracie to vidí jako součást svého evropského úsilí, součást budoucího zavedení eura po tom, co eurozóna vyřeší svoji současnou krizi. Až bude pro nás výhodný, tak i případný vstup. Tam jsou docela zásadní problémy. Za prvé, jak to v Evropě bude, jestli jedno procento HDP strukturálního deficitu je ten relevantní cíl, který máme dosahovat? Jestli to náhodou není procyklické opatření, které ještě zhorší ekonomickou situaci a sníží hospodářský růst? My máme poněkud problém s těmi deficity, které považujeme za nerealistické. Předpokládáme, že Evropě pravděpodobně po francouzských prezidentských volbách o nich bude znovu jednat, protože to půl procento strukturálního deficitu, anebo jedno procento pro ty země, které mají dluh menší než 60 procent (případ České republiky), nebude moc realistické."

Navrhovaná nezávislá Národní rozpočtová rada by měla působit v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vyjadřovat by se měla k legislativním návrhům a jejich rozpočtovým dopadům. Měla by také monitorovat transparentnost veřejných rozpočtů nebo zpracovávat zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada by měla být tří nebo pětičlenná, mimo jiné kvůli minimalizaci nákladů i způsobu hlasování.