Registr vína a čistá pitná voda: České rozvojové projekty v Bosně a Hercegovině

Rekonstrukce úpravny vody v Teslići

Bosna a Hercegovina je v současnosti jednou ze šesti zemí, na které se zaměřuje rozvojová spolupráce českého ministerstva zahraničních věcí.

Vizualizace rekonstruované úpravny vody v Teslići | Zdroj: Česká rozvojová agentura

Obyvatele Tesliče, obce v Bosně a Hercegovině, ležící asi 150 kilometrů severozápadně od Sarajeva, trápil nedostatek pitné vody. To se změní. A svůj podíl na tom má i Česká republika. Díky české pomoci se rekonstruuje a rozšiřuje přes 50 let stará úpravna vody. Podle starosty Tesliče Milan Miličević tím získají i okolní obce:

„Realizace tohoto projektu umožní komunitě zajistit dodávky vysoce kvalitní vody na dalších 50 let. Dostatek pitné vody bude mít celkem 30 000 lidí, což je 75 procent všech obyvatel obce. Projekt má i regionální význam -  vytváří podmínky pro dodávku čisté pitné vody do sousedních obcí.“

Stavební práce provádí místní firma. Za technologickou část projektu odpovídá brněnská společnost Arko Technology. Projekt plánováný na období 2019 až 2023, je z velké části financovaný Českou rozvojovou agenturou (ČRA). Starosta Miličević uvádí konkrétní čísla:

Rekonstrukce úpravny vody v Teslići | Foto: Česká rozvojová agentura

„Celkový rozpočet projektu je 4,2 milionu eur. Česká rozvojová agentura jich převzala 2,7 milionu. A o zbytek se naše komunita postará díky půjčce od Evropské investiční banky.“

Starosta považuje bileterální projekt za nejdůležitější, jaký se v obci aktuálně realizuje a věří, že spolupráce bude pokračovat i po skončení projektu, například v oblasti kontrol kvality vody.

Rekonstrukce úpravny vody v Teslići | Foto: Česká rozvojová agentura

Začalo to humanitární pomocí 

Partnerství mezi Českem a Bosnou Hercegovinou začalo v době válečného konfliktu v letech 1992 až 1995 v důsledku rozpadu socialistického multietnického státu Jugoslávie. Praha v té době poskytovala regionu jihovýchodní Evropy humanitární pomoc, říká Štěpán Šantrůček, český konzul v Sarajevu:

Válkou zničené Sarajevo v roce 1996 | Foto: Stecey Wyzkowski,  Federální vláda USA,  Wikimedia Commons,  public domain

„Nejprve se jednalo během války o individuální akce. Vlastně dodávky humanitární pomoci do Bosny a Hercegoviny byly jedny z prvních akcí, které realizovala humanitární organizace Člověk v tísni, tehdy ještě mimo rámec oficiální zahraniční rozvojové spolupráce a následně v druhé polovině 90. let, ihned po ukončení války v roce 95 a dál v těch nultých letech byla  Bosna a Hercegovina nějakou formou zahrnuta, jako je jedna z priorit pro zahraniční rozvojovou spolupráci.“

Bosna a Hercegovina má celkem 3,3 milionu obyvatel a s čistým národním příjmem 5160 amerických dolarů na hlavu a rok patří mezi země s vyšším středním příjmem. V indexu lidského rozvoje se v roce 2021 umístila na 74. místě.  Téměř 16 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. I to je jeden z důvodů, proč Bosna a Hercegovina figuruje mezi prioritními zeměmi, kam Česko směřuje pomoc v rámci rozvojové spolupráce.

Vinařský zákon, registr vína

Kromě už zmíněné kontroly kvality vody se pomoc zaměřuje na projekt v oblasti bezpečnosti potravin. Od roku 2012 se na něm podílí jako partnerská organizace ČRA Ústřední výzkumný a kontrolní ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Praha. Mezinárodní spolupráci ústavu koordinuje Petr Vaculík.

Foto: Česká rozvojová agentura

 „Jedním z těch hlavních cílů je omezení spotřeby hnojiv a pesticidů kvůli udržitelnému zemědělství. To jest, aby se nejen  snížila spotřeba pesticidů a hnojiv, ale aby došlo i k tomu, aby ty hnojiva a pesticidy byly používány řádně a pouze ty, které jsou registrované a ta registrace probíhala vlastně podle postupu běžném v EU.“

Orientace na předpisy EU hraje v rozvojové spolupráci velkou roli, protože Bosna a Hercegovina má od konce loňského roku status kandidáta na členství v EU. Proto musí být legislativa odpovídajícím způsobem upravena. Na to se zaměřuje i další projekt, na kterém aktuálně pracuje Petr Vaculík:

 „Ten druhý projekt je zaměřen na oblast vína, kdy se snažíme vytvořit nový vinařský a vinohradnický zákon, který bude plně v souladu s EU. Zároveň vytváříme vinohradnický registr, který bude stejný nebo podobný tomu, jaký máme v ČR. To znamená, že všichni vinohradníci nebo ti, kteří pěstují révu a uvádějí do oběhu, tedy na trh, budou registrovaní. Budou podávat každoroční prohlášení. Bude to právě sloužit k tomu, aby byla dohledatelnost  hroznu v tom víně. To znamená, abychom věděli přesně, v které lahvi jsou hrozny z které oblasti, které odrůdy atd. atd.. To je to, co chce Evropská unie.“

Foto: Česká rozvojová agentura

Vaculík přiznává, že prosazování nových zákonů je vždy politicky citlivá věc. Kvůli Daytonské dohodě, která ukončila bosenskou válku v roce 1995, je organizační členění státu poměrně komplikované. Zemědělský expert naráží na složení země do dvou celků, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské…

„S těmi institucemi je to v Bosně trošku složitější, oni nemají na té centrální úrovni ministerstvo zemědělství, tam to částečně supluje ministerstvo zahraničního obchodu tzv. MOVTER, pod které spadá částečně problematika třeba fytosanitární, ale větší část je právě na úrovni entit, takže my spolupracujeme jak na té  státní úrovni, tak i na té úrovni entit.“

Foto: Česká rozvojová agentura

Oba subjekty si pro sebe občas nárokovaly obor zemědělství, pokračuje Vaculík. Protože je však důležitá jednotná legislativa – jak pro obyvatelstvo a firmy, tak i pro předpokládaný vstup do EU – mají bilaterální projekty za cíl i toto. Realizace ale není díky tomu nijak jednoduchá.

Česká republika svou rozvojovou spoluprací v Bosně a Hercegovině realizuje i další cíle udržitelnosti. Podle konzula Štěpána Šantrůčka mezi ně patří „slušná práce a ekonomický růst“ a opatření na ochranu klimatu:

Štěpán Šantrůček | Foto: Česká rozvojová agentura

„Klimatická změna nebo to, čemu se říká Climate change mitigation. Takže veškeré projekty, které realizujeme, tak vlastně obsahují nebo se na ně koukáme i z hlediska toho, zda přispívají ke zmírnění dopadů klimatické změny. To je jedna věc a druhá věc je, že máme přímo projekty, které na to reagují třeba v oblasti energetiky, kde vlastně většina projektů je zaměřena na využívání obnovitelných zdrojů energie. Tady v Bosně a Hercegovině se konkrétně jedná například o systémy vytápění veřejných budov, jako jsou školy, mateřské školky, nemocnice atd., kde se snažíme nebo usilujeme o konverzi z používání nějakých fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Typicky tím může být biomasa, ale v některých oblastech Bosny a Hercegoviny existuje i potenciál pro využívání geotermální energie.“

Foto: YouTube

 Toto je příklad toho, jak jsou rozvojové projekty přizpůsobeny místním podmínkám v terénu. Šantrůček zdůrazňuje, že zásadou českého ministerstva zahraničí je, aby se koncepty nevytvářely v Praze na rýsovacím prkně. Výměnou s bosenskými institucemi by se diskutovalo o potřebách a možnostech pomoci. Takto postupuje i Petr Vaculík:

Petr Vaculík | Foto: YouTube

„Naše výhoda je, že částečně chápeme jejich mentalitu. To znamená, že my se k tomu snažíme přistupovat tak, že jim neříkáme, co musí udělat, ale dáváme jim na výběr i několik možností a říkáme, že ta finální zodpovědnost je na nich, jakým způsobem to udělají, protože oni tam žijí, oni si to musí nastavit.  My se snažíme spíše formou doporučení říci, jak bychom to udělali my, ale nesnažíme se být jakoby příliš direktivní, tak, jak to dělají některé třeba západní státy. Ale snažíme se je brát jako partnery a myslím si, že to je věc, která i do budoucna poměrně hodně pomáhá,“ takový přístup partneři v zemi velmi oceňují, dodává Vaculík.

Česko má v Bosně a Hercegovině dobré jméno 

Konzul Šantrůček zdůrazňuje, že je to dáno i spolehlivostí dárce:

Foto: Česká rozvojová agentura

„ Za minulý rok, za rok 2022 (prozatímní odhad) ČR v Bosně a Hercegovině prostřednictvím nejrůznějších programů, které jdou ať už přes Ministerstvo zahraničních věcí nebo přes Ministerstvo vnitra, investovala do rozvojových projektů zhruba 3,7 - 3,8 milionů euro. V kontextu ostatních donorů, kteří tady jsou v Bosně a Hercegovině jako je Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy americké, je náš příspěvek nižší. Nicméně když porovnáme třeba s ostatními zeměmi srovnatelně velkými nebo s těmi zeměmi, které přistoupily do EU po roce 2004, tak ten náš příspěvek Bosně a Hercegovině je jednoznačně největší z těchto zemí, takže jsme rozhodně viditelní. Dokážeme za ty peníze, které na to máme, udělat spoustu dobré práce."

To potvrzuje i Milan Miličević, starosta města Teslić:

Teslić | Foto: 2e1a0,  Wikimedia Commons,  CC BY 3.0

„Spolupráce s Českou republikou je pro nás velmi důležitá. Protože nám poskytuje nemalé finanční prostředky na realizaci našich strategických cílů. Navíc získáváme nové zkušenosti a znalosti, které jsou předávány prostřednictvím konceptu rozvojové spolupráce. Česká republika se v oblasti nakládání s pitnou vodou má opravdu čím pochlubit. Tyto zkušenosti jsou pro nás velmi cenné. Projekt rozšíření úpravny vody je příkladem dobré praxe, kterou předáváme dalším komunitám v Bosně a Hercegovině.“

6
43.89223021541964
17.60302450250049
default
43.89223021541964
17.60302450250049
Autoři: Daniela Honigman , Klára Stejskalová
klíčová slova:
spustit audio

Související