Říp je pozůstatkem lávového jezera, zjistili vědci
„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ To jsou podle legendy slova, která pronesl praotec Čech, když se zastavil na hoře Říp a rozhodl se zde usadit svůj lid. Nový výzkum českých geologů ukazuje, že památná hora je pozůstatkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony let při erupci vulkánu.
Tým odborníků pod vedením Filipa Tomka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd podrobně prozkoumal vnitřní stavbu hory – provedl rozsáhlá geofyzikální měření, analýzu magnetických vlastností hornin a podrobné mapování terénu.
Vědci zjistili, že uvnitř Řípu je ztuhlá masa tmavé sopečné horniny, charakteristická sloupcovitými puklinami typickými pro lávová jezera. Geofyzikální data navíc odhalila složitý systém podzemních magmatických drah, které zásobovaly vulkán během jeho aktivní fáze.
K erupci došlo ve chvíli, kdy se stoupající magma o teplotě až 1200 stupňů Celsia střetlo s podzemní vodou české křídové tabule. Voda se bleskově přeměnila v páru, tlak v podzemí prudce vzrostl a způsobil mohutný výbuch, který roztrhl horniny nad sebou.
„Můžeme si to představit jako přetlakovaný hrnec na sporáku. Uvnitř se voda zahřívá, mění na páru a tlak roste. Pokud pára nemá kudy uniknout, hrnec nakonec exploduje. Podobně to funguje i v přírodě. Voda se při kontaktu s magmatem bleskově přemění na páru, tlak prudce vzroste a dojde k mohutnému výbuchu, který roztrhne horniny nad sebou. Výsledkem je kuželovitá struktura zvaná diatrema, na jejímž vrcholu vzniká mělký maarový kráter obklopený prstencem vyvržených hornin. V případě Řípu byl tento kráter po erupci zaplněn lávou. Centrální část, pravděpodobně původně rozsáhlejšího lávového jezera, dnes tvoří samotnou horu Říp,“ uvádí se v tiskové zprávě fakulty.
Památné místo
Hora Říp patří mezi nejvýznamnější místa a symboly české historie. Kromě toho, že se k ní váže pověst o příchodu Slovanů vedených praotcem Čechem, kterou zpracoval i Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých, byl v roce 1868 z úpatí Řípu vylomen základní kámen pro stavbu Národního divadla v Praze, což provázela velká slavnost.
Na vrcholu hory je rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha, která je jednou z nejstarších dochovaných staveb v Česku. Byla postavená ve 12. století knížetem Soběslavem I. na památku vítězství v bitvě u Chlumce.
Hora je oblíbeným cílem turistů a poutníků, kteří sem přicházejí nejen kvůli historickému významu, ale i kvůli panoramatickým výhledům na okolní krajiny. A možná i kvůli tomu, že někteří lidé věří, že Říp vyzařuje pozitivní energii, která má léčivé účinky a pomáhá při meditaci.
Říp je chráněn jako přírodní památka a je součástí evropsky významné lokality. Dříve byl jeho vrchol hory holý, zalesnění proběhlo až po roce 1879. Nyní na jeho svazích rostou vzácné druhy rostlin, jako je křivatec český, kosatec nízký či kavyl peřitý. Z živočichů zde můžete potkat například roháče obecného nebo lišaje pryšcového.
