Rozhledny a podzemí Jizerských hor

V dnešní rubrice se společně se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme do severních Čech, do Jizerských hor, kde se podíváme vysoko nad zem - na rozhledny - i pod zem - do jeskyní.

Rozhledny a podzemí Jizerských hor

Na krásnou přírodu severočeských Jizerských hor i jejich městečka se návštěvníci mohou podívat i z výšky. Jsou totiž protkány řadou rozhleden, o kterých jsem si povídala s Jiřím Kotkem z agentury regionálního rozvoje Nisa.

"Opravdu na severu Čech, ať už vezmu Jizerské hory nebo Šluknovský výběžek se nalézá množství rozhleden a to nejen rozhleden dřevěných nebo tvořených kovovou konstrukcí, ale jsou to rozhledny zděné a kamenné, které mají právě tu výhodu, že se nechají navštěvovat celý rok. Víceméně nad každým významným městem v Jizerských horách je nějaká rozhledna, takže těch rozhleden je velké množství. Například Královka, říká se o ní, že je to taková královna mezi rozhlednami."

Královka má, podobně jako řada dalších rozhleden, svoji historii. Říká se, že v dávných dobách se v Jizerských horách usídlil rod Königů a vystavěl několik horských chalup. Později se tomuto místu začalo říkat Königova výšina a právě zde začal v roce 1888 Německý horský spolek budovat dřevěnou vyhlídkovou věž vysokou 19 metrů. Roku 1906 ji však zničila vichřice. Nová, zděná, 23,5 metru vysoká rozhledna, byla postavena během jednoho roku. Z Královky, která leží v samém centru Jizerských hor, můžete vidět celé okolí jako na dlani od vrcholu Jizery, přes Krkonoše, Hvězdu a Ještěd až po téměř celé město Jablonec nad Nisou. Děti dostávají na rozhledně milou pozornost - lízátko. Navíc je pro ně na nedaleké Prezidentské chatě vybudovan celý areál a jezdecká škola. Všechny rozhledny v Jizerských horách jsou pečlivě zakresleny v turistických mapách a před několika lety vyšla i zajímavá knížka - průvodce všemi rozhlednami Jizerských hor.

A jak jsem slíbila z vrcholů rozhleden teď zamíříme do podzemí, konkrétně do Bozkovských dolomitových jeskyní, které leží v kopcovité podkrkonošské krajině.

"Jsou to jeskyně o obrovské rozloze, víceméně největší v republice. Je to významný krasový jev u obce Bozkov. Bozkov zase tak mnoho lidí nezná, ale lidé už znají Český ráj, znají Turnov, Železný Brod a Semily. Čili dá se říct, že Bozkovské jeskyně se nalézají nedaleko Rügrovy stezky, která vede z Železného Brodu do Semil. Je tam průvodce, který vás provede s odborným výkladem, je tam i podzemní jezírko, takže je to velmi romantický výlet."

Podzemní jezírko má průzračnou modrozelenou vodu a zpestřuje téměř půlkilometrový prohlídkový okruh. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40. letech minulého století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém chodeb, zčásti zatopených vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin. Jejich charakteristickou a ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, které vystupují ze stěn a stropů. V některých dutinách jsou i krásné krápníky a maličké jakoby keříčkovité krajkové krápníčky. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou zároveň jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech.

Rozhledna Královka, foto: Huhulenik, CC BY 3.0 Unported

A když už hovoříme o jeskyních, musíme se zmínit také o zajímavých skalních útvarech. Ty mohou návštěvníci najít na severu Čech například v nejmladším národním parku Saské Švýcarsko, který leží ve Šluknovském výběžku.

"Tam jsou skalní města, krásná, nádherná skalní města s Pravčickou bránou, ta je velmi známá. Ale taková ta nejznámnější skalní města, kde se natáčely známé filmy, jako třeba Jak dostat tatínka do polepšovny a podobně, jsou samozřejmě v Českém ráji, ať už třeba Hruboskalské město a nebo známé Prachovské skály."

A právě v těchto skalních městech a jejich okolí jsou nepřeberná množství starých zřícených hradů, různých tvrzí či pravěkých sídlišť.

"Na každém desátém kilometru se dá nalézt zmínka nějakého starého ohrazení nebo starého opevnění. Mezi takové známé hrady a zámky patří třeba Frýdlant, Jablonné v Podještědí - nádherný chrám a nedaleko Jablonného je Grabštejn, což je zase zámek v obci Chotyně a další je zámek Lemberk. Nedaleko zámku je i známá zázračná Zdislavina studánka."

Jak dodal Jiří Kotek, na zámku v Lemberku žila Zdislava, která byla svatořečena. Když se podíváme do starých pramenů, zjistíme, že pocházela z moravského městečka Křižanov, provdala se v patnácti letech a do Lemberka odešla za svým manželem Havlem z Markvartic. Narodily se jim čtyři děti a oba manželé postavili klášter pro Dominikány. I když byla hradní paní, přesto Zdislava navštěvovala chudé a poutníci i nemocní u ní našly laskavé přijetí. Začala být nazývána matkou chudých. Na hradě Lemberk se dosud ukazuje Zdislavina světnička, připomínající podobnou místnost Karla IV. na Karlštejně. Její krátký asi třicetiletý život je zachycen na 24 obrazech, které jsou zavěšeny kolem její hrobky pod kostelem sv. Vavřince v Jablonném.