Rozšíření EU v roce 2004
Evropská unie, na svém jednání v Goteborgu, poprvé oznámila, kdy se mohou kandidátské země, včetně České republiky, stát plnoprávnými členy. Do konce roku 2002 by měla být dokončena jednání s nejpokročilejšími uchazeči a ti mají být už v polovině roku 2004 řádnými členy dnešní "patnáctky". Podrobnosti má Jaromír Marek.
Nebude to ovšem vůbec jednoduché. Tucet kandidátů, převážně z bývalých komunistických zemí, potřebuje rychle přizpůsobit své zákony standardům unie, vyčistit své životní prostředí, zvýšit účinnost svých soudů a veřejných služeb a mít stabilní hospodářství.
Lze předpokládat, že patnáctka by mohla pojmout až 10 nových členů, mezi nejvážnějšími kandidáty je Česká republika, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovensko nebo Slovinsko. Které kapitoly bude pro Českou republiky nejobtížnější uzavřít, to je otázka pro Jiřího Havlíka, koordinátora vztahů s Evropskou uinií při ministerstvu zahraničních věcí.
"Zůstává otevřena citlivá otázka volného pohybu osob a pracovních sil, kde požadavky na straně EU jsou pro nás velmi složité a budeme o nich jistě ještě diskutovat. Diskuse se povede rovněž o mechanismu čerpání ze strukturálních fondů, tedy peněz které by mohla Česká republika čerpat po svém vstupu do unie. Předpokládám ale, že toto vše jsme schopni do poloviny příštího roku uzavřít."Vraťme se k volnému pohybu pracovních sil, je Česká republika připravena ke kompromisu? Kam až je schopna zajít?
"Každý ústupek, který by Česká repulika, udělala je kompromisem. Principiálně je ta otázka velmi citlivá a veřejnost ji vnímá velmi citlivě. Ale jelikož se jedná o negociace, myslím si, že v rámci uzavření je třeba nějaký kompromis hledat, výsledkem jednání bude určitě kompromis, ale netroufám si teď odhadnout, jak daleko budeme schopni a ochotni jít."