Rugbisté Jižní Afriky se stali podruhé v historii mistry světa

Triumfem Jižní Afriky skončila letošní nejprestižnější sportovní akce planety - MS v rugby ve Francii. 44 dnů tuhých bojů přineslo nádherné okamžiky okořeněné fantastickou atmosférou. Rekord v návštěvnosti padl nejen v hledištích přímo na stadionech, ale i u tv obrazovek a čistý ekonomický zisk francouzského šampionátu se odhaduje na neuvěřitelné 3 miliardy eur.

Foto: ČTK

Světový šampionát v zemi galského kohouta přinesl rekordní diváckou návštěvnost. Téměř 2,5 milionu fanoušků přímo na stadionech vytvořilo rugbyovému mondialu fantastickou atmosféru. Pochvaloval si ji i jeden z přímých účastníků, bývalý hráč Říčan a nyní člen komise rozhodčích ČRU Jiří Štuksa.

Foto: ČTK

"Jednak musím pochválit francouzské organizátory, kteří to připravili skvěle i po marketingové stránce a také to umožňují větší stadiony. Je to úžasná návštěvnost, četl jsem, že průměr je 45 000 diváků na zápas. Co je však úžasné, fanoušci různých mužstev sedí vedle sebe a neperou se. To když se pořádá nějaká fotbalová soutěž, musí být oddělené sektory, vše hlídá policie, před stadionem jezdí koně, hasiči a většinou se diváci stejně poperou. Rugby má v sobě spirit, diváci se jdou pobavit a podívat na krásný sport."

Francouzský světový šampionát přinesl celou řadu překvapení. Vše začalo porážkou domácích "Les Bleus" v zahajovacím utkání s Argentinou. Největším šokem však bylo brzké vyřazení dvou největších favoritů. Už ve čtvrtfinále museli balit kufry dvojnásobní mistři světa z Austrálie i favorit favoritů - v posledních letech zcela suverénní světový tým číslo 1 - Nový Zéland. Oceánské celky vyřadili evropské velmoci, australské klokaní Wallabies zdolali Angličané a novozélandské All Blacks senzačně sestřelili domácí Francouzi. Jiří Štuksa dodává, že to nebyl zdaleka první šampionát, na kterém nebyli favorizované celky proroky.

Foto: ČTK

"MS je prokletím favoritů. Stalo se to Novému Zélandu v roce 1991 i 1999 a také Austrálii v roce 1995. Vždy byly tyto týmy obrovskými favority a přesto nepostoupili ani do finále. Letos to byl úžasný výkon Francie, především její obrana a bojovnost. Francouzi měli větší srdce, než Novozélanďané. All Blacks neudělali nic špatně, ale Francouzi jim zkrátka nedovolili něco udělat lépe. Nevím, čím to je, ale prohry vložených favoritů už se na MS zopakovaly počtvrté."

Zajímavým úkazem rugbyových zápasů je absolutní respekt hráčů směrem k rozhodčím. O tom se fotbalovým či hokejovým arbitrům, zvyklým na mnohdy nekonečné série urážek a různých invektiv, může jenom zdát.

Foto: ČTK

"Rozhodčí křičí na hráče,jak se mají vyvarovat chyb, protože pravidla jsou složitá. Pokud se hráči řídí jeho pokyny, pak rozhodčí nepíská a hra pěkně plyne. Navíc všechny zápasy se zpětně posuzují na videu, takže i když hráč během zápasu nedostane trest, může být dodatečně suspendován. Jakýkoliv un-fair zákrok, jako např. rána pěstí za zády rozhodčího, může být "oceněna" zákazem startů i na několik týdnů. Hráči jsou si toho vědomi a proto k tomu nedochází."

Podle Jiřího Štuksy se během letošního MS neobjevil na francouzských trávnících žádný nový pozitivní trend, který by rugby posunul k větší atraktivitě.

"Nepřinesl nové trendy, naopak je tam negativní vývoj. Obrany začínají být tak dokonalé, že hra přestává být atraktivní pro diváky, protože obrana vyspělých celků neumožňuje soupeři prorazit do brankoviště a tak je tam jen malý vývoj skóre. Něco s tím bude muset IRB dělat, protože jestliže bude docházet k výsledkům 9:12 apod., tak diváci mají raději výsledky např. 35:20, kdy vidí mnoho rychlých akcí a hodně pětek."

Foto: ČTK

I tentokrát, stejně jako na všech předešlých šampionátech české rugby absentovalo. To, že by se čeští reprezentanti někdy na vrcholnou akci podívali nejen v roli diváků vidí Štuksa, alespoň pro nejbližší léta, jako naprostou sci-fi.

"Co se týče rozmachu, tak se rugby proměnilo z amatérského k profesionálnímu. K tomu má ČR hodně daleko a min. 20 let se nemáme šanci na MS dostat. České rugby je v krizi, protože máme málo mládeže. Řekl bych, že české děti jsou líné, rugby se přece jen musí věnovat hodně času a je to tvrdý sport. Tady nestačí někam přijít a začít běhat. Česká mentalita v sobě nemá románskou výbušnost a britskou tvrdost a buldočí odolnost."

Šestý světový šampionát v rugby je tedy od soboty minulostí. Všichni příznivci tohoto mužného, tvrdého, ale zároveň rytířského sportu, se už nemohou dočkat další světové přehlídky, kterou bude v roce 2011 pořádat samotná rugbyová Mekka, tedy Nový Zéland.