Rusko navrhuje dodávat do Česka ropu bez prostředníků
Velký rozruch vyvolaly červencové výpadky dodávek ropy z Ruska. Nedávno přišla z Ruska jiná překvapivá zpráva. Moskva nabízí Česku přímé dodávky ropy bez prostředníků. Je tato nabídka pro Česko výhodná? To zjišťoval Zdeněk Vališ.
Výpadky ropy vedly v červenci k různým spekulacím. Zaznělo třeba, že jde o ruskou odvetu za podpis smlouvy o umístění amerického radaru v Česku. Jak se ale ukázalo, za výpadky stály zájmy sítě různých překupníků ropy ať už z Ruska, od nás nebo ze západní Evropy. Podle velvyslance České republiky pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky byly výpadky ropy do Česka pro Moskvu spíše nepříjemnou záležitostí. Rusko nemá zájem vyvolávat dojem nespolehlivého obchodního partnera. Moskva proto Praze nabídla uzavřít smlouvu o přímé dodávce ropy mezi ruskými těžaři a nějakým českým subjektem s vyloučením sítě prostředníků. Jak řekl Václav Bartuška Radiu Praha, je to zajímavá zpráva.
„Tuto nabídku dali zatím Rusové pouze nám. Předpokládám, že Rusku jde hlavně o to zpřehlednit systém obchodování s ropou, protože je v něm dnes příliš mnoho prostředníků a zřejmě to přináší ztráty i ruskému státu.“
Totéž si myslí i analytička společnosti Cyrrus Lucie Kundrátová.
„Největší výhoda spočívá v tom, že prostředí bude daleko transparentnější. V současné době existuje celá řada prostředníků, na kterých závisí to, zda slíbené dodávky ropy opravdu dorazí.“
„Pokud zmizí prostředníci, je šance, že i cena bude o něco lepší. Současný model, kdy ropa přechází často čistě účetně mnoha rukama, je nákladný.“
Dodává Václav Bartuška. Vyvstává samozřejmě logická otázka, proč Rusko nabízí výhodný byznys zrovna Česku. Vždyť naše země zaujímá přece jako ropný trh zcela okrajové postavení. Václav Bartuška si v této souvislosti myslí, že bychom třeba mohli být z pohledu Moskvy vhodnou zemí pro nějakou novou obchodní strategii.
„Česká republika samozřejmě není hlavní odběratel ruské ropy. Na druhé straně právě malost toho trhu umožňuje vyzkoušet postupy, které možná budou potom vyzkoušeny i jinde.“
K jisté opatrnosti ale nabádá fakt, že z ruské strany jde zatím spíše o sondáž, zjišťování reakce v Praze. Bude tedy nutné vyčkat na další vývoj. V samotném Rusku totiž určitě ne všichni touží po přímém obchodování s ropou. Tamní prostředníci by přišli o velice výhodný byznys.
„Ještě zdaleka není všechno hotovo. To, že Rusko dalo takový návrh, neznamená, že to opravdu stane.. Myslím, že bychom měli být v tomto směru střízliví. Budeme jistě rádi, pokud se to podaří, ale nechovám nijaké zvláštní iluze o tom, že by si všichni v Rusku přáli průhledné obchodování s ropou. Počkáme tedy, co se opravdu stane, ne na to, co jsme dostali v nějakém dopise.“
Už při červencových výpadcích v dodávkách ropy si někteří analytici všimli faktu, že problémy nastávají právě u ropy. Na druhé straně u dodávek ruského zemního plynu do Česka k problémům nedochází. Václav Bartuška má pro tento zajímavý fenomén vysvětlení.
„U zemního plynu si Rusko ponechalo státní kontrolu, státní monopol, zatímco v ropě se ten systém státní kontroly rozpadl v devadesátých letech. Vznikla řada překupníků, prostředníků, kteří se na ten trh nabalili.“
Pro energetickou bezpečnost země je samozřejmě neméně důležité vědět, jak to bude za pár let vypadat se samotnou dopravou ropy do Česka. Rusko staví nové ropovody a bude pro ně potřebovat velké množství ropy. Ruská energetická strategie z roku 2003 na druhé straně počítá s tím, že stále více ropy se bude dopravovat přes obří námořní terminály. A ty se také urychleně budují. Jelikož ale ruská těžba ropy už léta stagnuje, musí zákonitě dojít ke snížení dodávek jinam. A první na řadě je zřejmě ropovod Družba. Jinými slovy řečeno, tranzitní země ve střední Evropě by postupně měly vypadnout z ropné hry. Česko se proto musí také připravovat na přesun kapacity na ropovod z německého Ingolstadtu, napojený na ropovod TAL. Jím proudí do Česka ropa například z Blízkého východu a severní Afriky. Na veřejnost už pronikly zprávy, že Česko se bude snažit získat určitý podíl v ropovodu TAL. Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška to nevylučuje, i když si myslí, že nezávislost na ropovodu Družba už máme.
„Základní krok byl učiněn už tím, že jsme postavili devadesátých letech ropovod Ingolstadt-Kralupy-Litvínov. To bylo podstatné. To byl základní krok k nějaké relativní nezávislosti na Rusku. Pro nás by samozřejmě bylo zajímavé podílet se přímo na ropovodu TAL, který napájí Ingolstadt. Není to ale záležitost, se kterou bychom stáli nebo padali.“
Lucie Kundrátová ze společnosti Cyrrus ale upozorňuje:
„Získání podílu v ropovodu TAL by výhodné bylo. Na druhou stranu dodávky ropy, které proudí prostřednictvím TALu jsou dražší než dodávky ruské ropy.“
Je zde ještě jeden bezpečnostní aspekt. Státní společnost MERO minulý týden uvedla do provozu dva nové obří zásobníky ropy, které patří k největším na světě. České strategické zásoby ropy se tak zvýšily na více než 90 dnů. Vláda má ale velmi omezené možnosti v případě, kdyby došlo k poruchám v dodávce zemního plynu. Ztratila možnost vytvořit si větší rezervu. Zásobníky plynu totiž prodala firmě RWE Transgas. A soukromé firmě nemůže nařídit, aby rezervy vytvářela. Václav Bartuška uznává, že to byla chyba.
„Nehodlám plakat nad rozlitým mlékem. Samozřejmě si myslím, že to nebylo šťastné. Víte, stát může prodat, co chce, ale ve finále odpovědnost za bezpečí občanů nese sám. Vždycky říkám, že pokud by Rusko zastavilo dodávky plynu k nám a lidem promrzly baráky a popraskaly trubky někdy uprostřed února, tak by lidé šli házet shnilá rajčata a vajíčka na sídlo úřadu vlády, nikoli na sídlo RWE Transgas. Stát jakoby se zbavil odpovědnosti nebo si myslí, že se zbavil odpovědnosti za zemní plyn, ale ve finále mu zůstává odpovědnost a nemá žádné nástroje, jak své případné záměry prosadit.“
Říká český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartoška.
