Růžencová slavnost slaví 500. narozeniny

Jeden z nejdůležitějších obrazů Albrechta Dürera Růžencová slavnost představuje v dějinách malířství významný mezník mezi pozdní gotikou a renesancí. Dürer ho namaloval v roce 1506, o sto let později obraz zakoupil císař Rudolf II. pro své pražské sídlo. Dal za něj tehdy horentní sumu 900 dukátů a dnes je uložen v Národní galerii. Protože od vzniku díla uplynulo rovných 500 let, Národní galerie připravila monotématickou výstavu.

Původně se obraz jmenoval Shromáždění růžencového bratrstva. Jeho námětem je totiž skupina věřících, kteří se společně modlí růženec a přitom jim žehná Panna Marie, sv. Vojtěch a Ježíšek. Národní galerie představuje Růžencovou slavnost v souvislostech dobového umění, ukazuje také autorovy přípravné malby a kresby a početné práce, které vznikly na Dürerův námět v průběhu následujících staletí.

"Ve středu výstavy je originál z roku 1506, ale neboť šlo o kompozici velmi slavnou a velmi žádanou, byla Růžencová slavnost několikrát kopírována. Jedna ze starších kopií, které se dochovaly, je uložena ve sbírkách Kunshistorisches Muzeum ve Vídni a nám se ji podařilo pro výstavu do Prahy vypůjčit. pro nás je nesmírně důležitá, protože zachycuje stav obrazu před jeho rozsáhlým poškozením. Takže si všimněte několika zajímavých detailů, například tvář papeže, která je jiná, a také na koleni Madony sedí moucha. To byl takový vtip, Albrecht Dürer chtěl, aby působila jako živá, ten kdo si obraz prohlížel, se po ní měl ohnat. Růžencová slavnost byla poškozena během pobytu v Praze, ten stav se neustále zhoršoval, až v průběhu 19. století byla zásadně restaurována. A právě v době restaurace obrazu v letech 1839 - 1841 obraz zkopíroval autor této restaurace Johannes Gruss starší."

'Růžencová slavnost'

Výstava nabízí také unikátní pohled do Dürrerovy dílny. Kvůli poškození obrazu a kvůli pozdějším domalbám byl obraz současnými technologiemi důkladně prozkoumán. Pomocí infračervené reflektografie byly odkryty vrstvy olejomalby, včetně autorovy přípravné kresby. Jiří Třeštík z restaurátorského oddělení Národní galerie upozorňuje na odlišnost malby a podkresby.

"U tohoto Dürrerova obrazu je jedno zajímavé místo v podkresbě: Hlava jedné postavy byla během práce na obraze pootočena. Nejdřív byla zobrazena z profilu a později pohlíží přímo na diváka, který stojí před středem obrazu."

Růžencová slavnost znamenala zásadní milník v Dürerově životě - stal se umělcem uznávaným po celé Evropě. Spokojenost s hotovým dílem vystihují i hrdá slova, která Dürer napsal v září 1506: "Sděluji vám, že lepší mariánský obraz než ten můj v celé zemi není..."