S politologem Petrem Justem o sjezdu ČSSD

Jiří Paroubek, foto: ČTK

Jaká je pozice předsedy ČSSD? Jak byl sjezd ovlivněn odchodem Miloše Zemana ze strany? Co přinese přímá volba předsedy strany? O těchto tématech si Martina Lustigová povídala s politologem Petrem Justem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jiří Paroubek, foto: ČTK
Jaká je nyní pozice předsedy ČSSD Jiřího Paroubka?

"Interpretace výsledků jeho volby nabízí dvě možné odpovědi. Je jasné, že Jiří Paroubek se stal předsedou s nadpolovičním počtem hlasů, to je evidentní. To je interpretace, kterou bude používat on a jeho podporovatelé. Jeho kritici ale budou zdůrazňovat, že 60% není zrovna nějak výrazný výsledek - byť je to nadpoloviční většina delegátů, přesto se objevila poměrně velká, a myslím, že nečekaně velká, část delegátů, kteří mu svůj hlas nedali. Průzkumy před sjezdem ukazovaly, že proti Jiřímu Paroubkovi by se mohlo vyslovit do 10% delegátů. Těch 40% je podle mě poměrně výrazný skok a určitě tím delegáti dávají Jiřímu Paroubkovi najevo, že úplně všechny kroky, které dělá a které říká, že dělá ve prospěch strany a pro stranu, třeba dělá dobře, ale používá poměrně razantní slovník, drsnou rétoriku, drsné postupy v politice a domnívají se, že i to může některé voliče odrazovat."

Do jaké míry dění na sjezdu ovlivnil nedávný odchod Miloše Zemana ze strany?

"Před sjezdem se zdálo, že to bude velmi horké téma sjezdu. Patrně nikdo si nemyslel, že to zůstane úplně bez odezvy. To, že tomu nakonec nebyla věnována zase až tak velká pozornost, bylo trošku překvapením. Přece jenom osobně bych tipoval, že odejde-li ze strany jeden z jejích bývalých výrazných představitelů, bývalý předseda vlády za tuto politickou stranu, člověk, který stranu přivedl, jak on sám rád říkal, do Strakovy akademie hlavním vchodem, že to bude trošku více diskutováno."

Sjezd schválil i změnu stanov - napříště bude předsedu strany volit členská základna. Komu to může prospět? Co straně tato novinka přinese?

Sjezd ČSSD, foto: ČTK
"Přineslo jí to primát v české stranické politice, v novodobé české politice, protože alespoň podle mých informací žádná strana v novodobé historii, míním po roce 1989, takto svého nejvyššího představitele nevolila. Takže to je věc, kterou ČSSD zasáhla do české politiky poměrně nově a novátorsky. Pokud jde o vlastní dopad, jaký přímá volba předsedy může mít na jeho postavení, tak tady můžeme vidět trošku paralelu s úvahami o přímé volbě prezidenta. Zastánci přímé volby prezidenta říkají, že prezident bude mít vyšší legitimitu. To může říkat i přímo zvolený předseda ČSSD. Na druhou stranu stejně jako v případě prezidenta, pokud se nezvýší pravomoci, tak to může mít za následek, že takto zvolený předseda bude cítit vyšší legitimitu a bude se třeba snažit obcházet určité stanovami přiřknuté pravomoci."

Delegáti sjezdu schválili usnesení, v němž vyzvali poslance a senátory, aby v příští prezidentské volbě nevolili Václava Klause. Jakou váhu má toto usnesení, uvážíme-li, že prezidentská volba je tajná?

"Za prvé, prezidentská volba je tajná. Za druhé, prezidentskou volbu dělají poslanci a senátoři, kteří se podle ústavy mají řídit pouze svým vlastním svědomím a vědomím. Pokud vezmeme v úvahu tyto dva faktory, tak přijaté usnesení má pouze doporučující charakter a bude záležet čistě na tom, jak se k tomu ten který poslanec nebo senátor postaví."