Schwarzenberská hrobka - místo odpočinku jednoho z nejmocnějších českých šlechtických rodů
Novogotická stavba u Třeboně se nachází uprostřed anglického krajinářského parku na břehu rybníka Svět. Spolu s dalšími historickými památkami Třeboňského rybníkářského dědictví byla nominována k zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Výstavbu nového místa posledního odpočinku Schwarzenberků iniciovala v Třeboni kněžna Eleonora, manželka Jana Adolfa II. Schwarzenberga, když z prostorových i hygienických důvodů přestal vyhovovat jako pohřebiště kostelík sv. Jiljí u Domanína. Projektem hrobky byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Novogotická stavba hrobky ve tvaru pravidelného šestiúhelníků ukrývá prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli.
V hrobce byly v zinkových rakvích během let postupně uloženy ostatky 27 příslušníků rodu, mezi nimi i kněžna Eleonora, která zemřela v r. 1873 a otevření hrobky se nedočkala. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1939. Jednou za rok, v dušičkovém období, se v kapli koná zádušní mše za rod Schwarzenbergů, které se zúčastňuje i kníže Karel Schwarzenberg a další členové rodu.
Schwarzenberkové byli posledními majiteli zámku v Třeboni
První zmínky o zámku pocházejí z roku 1374. Zámek bohužel v 16. století zachvátil požár, po němž byl přestavěn na klasický renesanční zámek ve stylu italské módy. Rozkvětu se dočkal v době, kdy si jej za své sídlo vybral věhlasný Petr Vok z Rožmberka, v té době došlo k rozsáhlým úpravám i výstavbě. Po jeho smrti získali zámek Švamberkové a potom, co jim byl majetek zkonfiskován, se majiteli stali Schwarzenberkové, kterým byl zámek zestátněn.
