Senzační objev. Na relikviáři sv. Maura je mytický ropuší kámen
Unikátní objev se podařil odborníkům při čištění relikviáře sv. Maura na zámku Bečov. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen.
Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Ropuší kámen je ve skutečnosti zkamenělý zub druhohorní ryby.
A proč se mu říká ropuší? Důvodem je jeho tvar. Zuby pravěké ryby Scheenstia mají tvar kulovitý, aby mohly drtit vápenných schránek vodních živočichů. Zřejmě ale lidem připomínaly boule na hlavě ropuchy, a tak se vžila představa, že vznikají v hlavách starých ropuch.
Ropuší kámen byl objeven náhodou
Ropušího kamene si všimla Růžena Gregorová z Geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea, která se ropušími kameny zabývá.
Podle kastelána zámku a hradu Bečov Tomáše Wizovského byl objev dílem náhody. "Paní Gregorová sledovala záběry v televizi z ukládání ostatků do relikviáře sv. Maura a všimla si jednoho z kamenů, který relikviář zdobí. Hned druhý den se s námi spojila. Její domněnka se pak potvrdila," popsal Wizovský ČTK.
Ve středověku se věřilo, že ropuší kámen chrání jeho nositele před jedy. Proto se ropuší kameny používaly v prstenech panovníků. Nejstarší jsou ze 14. století.
Kámen na relikviáři je nejstarší rupuší kámen
Kámen na relikviáři však pochází z první čtvrtiny století 13. a je tak nejstarším potvrzeným nálezem ropušího kamene. A není jediný na českých klenotech. Dva jsou i v koruně, kterou byl Karel IV. korunován králem Svaté říše římské.
Relikviář sv. Maura je výjimečnou zlatnickou památkou. Co do hodnoty je srovnatelný s korunovačními klenotami. Jeho objevu předcházelo téměř detektivní pátrání. Objeven byl pod podlahou hradní kaple na Bečově a je považovaný za jeden z největších nálezů 20. století. V listopadu by měl být opět představen veřejnosti.
