Situace na trhu s byty v České republice
Pro život člověk potřebuje zabezpečení svých základních potřeb a jednou z těch nejdůležitějších je bydlení. A právě otázky bydlení patří v České republice k těm nejproblematičtějším. Bytům se věnuje i následující příspěvek, který připravila Hanka Bakičová.
Minulý režim prohlašoval, že vyřeší bytovou otázku do konce 70. let. Když režimu před jedenácti lety odzvonilo, stále existoval veliký nepoměr mezi těmi, kteří hledali byt a byty nově postavenými. Po roce 1989 se výstavba nových bytů zvyšovala, ale ty časy jsou nyní pryč. Jak ve svém středečním vydání uvádí deník Mladá fronta DNES, klesá počet nově zahajovaných staveb i vydávaných stavebních povolení. Důvod je jednoduchý, ti, kteří měli peníze na koupi či postavení nového bydlení už bydlí a ti ostatní peníze neměli a stále nemají. Zatímco metr čtvereční nového bytu se prodával v roce 1995 za zhruba 18 000 korun, dnes je možno ho pořídit za 27 000.
Dobře se prodávají velké byty a luxusní rezidence, které lidé kupují hlavně jako investici do budoucnosti, protože počítají s tím, že po vstupu České republiky do Evropské unie výrazně vzroste cena nemovitostí. Dobře se také prodávají byty malé do 60 metrů čtverečních. Hlavním důvodem je jejich cena. Lidé si totiž často nepořizují to, co by chtěli a potřebovali, ale na co mají. Malých a středních bytů je však na trhu nedostatek, protože firmám se více vyplatí stavět byty větší. Stát sice výstavbu nových bytů podporuje dotací 320 tisíc korun na jeden nově postavený byt, ale jestliže si má mladá rodina pořídit byt nový, potřebuje k této částce ještě zhruba milión a půl. To je pro většinu lidí a při průměrném platu kolem 13 tisíc korun měsíčně, pořád velmi mnoho. Přitom v současnosti vstupují mezi řady zájemců o nové bydlení nejsilnější populační ročníky z počátku 70. let.
Někteří odborníci si vyřešení situace na trhu s byty slibují od deregulace nájemného, která by měla skončit k 1. lednu roku 2002. Navíc stát i některá města již privatizovala část svého bytového fondu. Rozpor mezi cenami bytů a možnostmi potenciálních kupců se projevuje i v názorech na otázky bydlení. Potvrzují to i slova Marka Tomáška, analytyka Střediska empirických výzkumů, které v červnu tohoto roku uskutečnilo výzkum, týkající názorů lidí na otázky bydlení.
Mezi občany tedy převládají obavy z deregulace, ale přesto se podle zmiňovaného výzkumu 60 % lidí domnívá, že stát by měl vlastnit byty jen pro sociálně slabé občany. Jinak už je to ovšem s odpovědí na otázku, zda by si stát měl i po roce 2002 ponechat kontrolu nad výší nájemného, cenou služeb za bydlení a nad přidělováním bytů.
Ke slovům Marka Tomáška, anylytika STEMu, dodejme, že více než 60 % občanů České republiky se domnívá, že byty není možno pokládat za normální zboží, jehož cenu by měl určovat trh bez jakých koliv omezení.
Není ani s podivem, že při neustále se zvyšujích cenách nájemného i cenách nových bytů, jsou postoje lidí k otázkám bydlení už několik let stabilní. Řada nových bytů se sice v minulosti už postavila a nabídka na trhu se zvyšuje, ale rozpor mezi cenou a možnostmi průměrných Čechů je pořád veliký.
