Skanzen Vysočina
V rubrice věnované zajímavostem České republiky se dnes se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme do skanzenu Vysočina.
Skanzen Vysočina slaví letos 30 let od svého vzniku. První návštěvníci tu mohli v lokalitě, které se říká Veselý kopec vidět staré roubené domečky, stodoly i zvoničky už v roce 1972. Jak uvedla etnografka skanzenu Ilona Vojancová, počátky vzniku muzea v přírodě byly poměrně dobrodružné.
"Muzeum v přírodě vzniklo díky obětavé a dobrovolné práci nadšenců, které kolem sebe soustředil první ředitel pan Luděk Štěpán a s těmito nadšenci přenesl a opravil první drobné objekty na Veselý kopec."
Postupně se muzeum rozšiřovalo. Vznikaly expozice v dalších oblastech - Svobodných Hamrech, v Možděnici a od roku 1989 i v Hlinsku. Nejvíce programů se pořádá v nejstarší lokalitě - na Veselém kopci. Mimochodem, pracovníci muzea pátrali po tom, proč se jmenuje právě Veselý. Předpokládali, že snad v místě žila rodina Veselých a po nich dostal vrch jméno. Archivy však nic takového nepotvrdily. Proč má tedy kopec tak optimistický název?
"Když jsme hledali v archívních pramenech, ptali se nejrůznějších pamětníků, tak jsme zjistili, že se tradují dvě verze vzniku tohoto názvu. Jedna z nich hovoří o tom, že toto území bylo za krále Václava III. osídlováno kolonizací. Po skončení kolonizace, která proběhla údajně úspěšně, uspořádali úředníci pro sebe hostinu, která se konala na vyvýšeném místě v blízkosti Hlinska a toto vyvýšené místo prý začali obyvatelé nazývat Veselý kopec právě na paměť toho, že se tam veselili feudálové. Druhá varianta hovoří o tom, že na Veselém kopci ve mlýně, který tam stával od 17. století, mlynář kromě práva mlecího, měl i právo výčepní, takže tam byla hospoda. Kolem mlýna vedla poměrně rušná cesta, která spojovala Čechy s Moravou a prý tady v hospodě ve mlýně bývalo rušno a veselo do časných raních hodin. A zase se odtamtud nesl zpěv kupmánů z hospody, takže okolní lidé tomu začali říkat Veselý kopec."
Na Veselém kopci je dnes 26 objektů - rozptýlené zemědělské usedlosti společně s technickými památkami. Vyprávějí o tom, jak se žilo od 1. poloviny 19. století do poloviny století 20. Všechny stavby byly na Veselý kopec převezeny ze sběrné oblasti, kterou je pro skanzen Vysočina sever Českomoravské vrchoviny a část území v Železných horách. Veselý kopec dnes připomíná krajinu, jaká tu skutečně byla v 18. století.
"Je tam jeden objekt původní, na původním místě, který je ale návštěníkům nepřístupný, protože je soukromý a jako poslední objekt zde byl zčásti přenesen a zčásti postaven jako kopie statek z Mokré Lhoty u Nových Hradů. A tento statek jsme zpřístupnili návštěvníkům v letošním roce - 15. června a byl to tedy takový dárek k 30. výročí. "
Přenést takový objekt je nesmírně nákladné. Navíc se musí částečně demontovat, všechny díly označit a pak ještě najít mistry řemeslníky, kteří si troufnou stavět stejně, jako se to dělalo před sto či dvěstě lety. Jak už se zmínila paní Vojancová, ve skanzenu je i jeden původní objekt, který je soukromý a dnes slouží majitelům k rekreaci.
"Ale v minulosti měl své stálé obyvatele a právě ta první expozice, kterou měli návštěvníci v roce 1972 možnost navštívit, se nacházela v tomto objektu, a dokonce průvodcem tam návštěvníkům byl pan Pilný, jehož vnoučata dnes tento objekt využívají k rekreaci."
Jak říkají, že se jim žije ve skanzenu?
"Původním obyvatelům se žilo dobře, myslím rodině pana Pilného, protože pan Pilný měl rád lidi a byl to skvělý lidový vypravěč, takže ten si skutečně tu návštěvnost užíval, ale myslím si, že dnes to není žádné štěstí mít rekreační objekt uprostřed muzea v přírodě, kam přichází průměrně během sezóny asi 85 tisíc návštěvníků."
Návštěvníci mohou procházet celým skanzenem i jednotlivými domy. Navíc si mohou různé dovednosti našich předků vyzkoušet. Například při programu, který představuje nejrůznější zemědělské stroje, si mohou zkusit, jak se například mlátilo obilí. Velmi oblíbené jsou i programy, které ukazují tradiční lidovou stravu.
"Mají možnost si něco sami upéc. Naší další zajímavostí jsou i technické stavby na vodní pohon, jako je mlýn a pila a právě od letošního roku je pila v chodu, takže návštěvníci vidí, jakým způsobem se řezalo na tomto zařízení a při nejrůznějších programech je v chodu i mlýn."
Jak uvedla Ilona Vojancová, na Veselém kopci se také slaví nejrůznější svátky, pořádají se tu jarmarky, posvícení a samozřejmě i Vánoce a to od roku 1982. Každoročně se tu snaží vyzdvihnout nový pohled na tyto svátky - letos návštěvníci uvidí čím se v minulosti lidé obdarovávali. A výrobu pečiva, svíček či ozdob si mohou i vyzkoušet. Vánoční atmosféru tu pak zprostředkují vyzdobené roubené domečky i folklorní soubory, které zahrají vánoční hry i koledy.
