Co vám přinesou, když si dáte patro?
Brambory a Vysočina k sobě neoddělitelně patří. Brambory ve všech podobách představuje Bramborová sobota ve skanzenu Veselý kopec na Chrudimsku. I když se tato plodina dostala na naše území už v 16. století, její pěstování se rozšířilo až o 200 let později.
"Například se připravovaly brambory vařené ve slupce, které se pojídaly se solí a máslem, a zapíjely mlékem. Takovým bramborám se tady na Vysočině říkalo, že to jsou brambory s mundúrem, tedy s tou slupkou. Připravovaly se i různé kaše. Například brambory se zelím, tzv. lepenice. Z brambor se připravovaly polévky. Přidávalo se do nich sladké nebo kyselé mléko. To byla tzv. mlíčná polívka, jak se na Vysočině říkalo. Z brambor se také připravovaly placky, které se pekly na plátech kamen. Pak se mastily máslem nebo se mazaly také povidly."
"Názvy těch pokrmů jsou většinou krajové. Recept je poměrně jednoduchý, a je to skutečná lahůdka. Brambory se uvaří, oloupou a nakrájí na plátky. Na vymaštěný pekáč se dá vrstva brambor a vrstva jablek. Posolí se to a opepří. Vrstvy se střídají. Pak se to poklade máslem, a dá zapéct do trouby. V minulosti to byl samostatný pokrm. Dnes to může být třeba příloha k masu nebo k jiným pochoutkám, a mohu vás ujistit, že je to výborné, byť to zní trošičku podivně."
Často si vzpomenu na brambory pečené v ohni. Budou si moci i návštěvníci Bramborové soboty upéct brambory v ohni?
"Samozřejmě, patří to k lahůdkám, které mohou ochutnat. Bude tam ohýnek z bramborové natě, a v popelu se budou péci brambory. Návštěvníci dříve narození tuto pochoutku docela rádi vyhledávají. Naopak malé děti k upečené bramboře umazané od popela přistupují trochu s nedůvěrou, ale pak jim určitě také chutnají."
