Škoda Auto se o investici v Rusku v neobává

Škoda Auto opět posílila svou pozici na východních trzích. Koncem listopadu zahájil provoz první výrobní závod mladoboleslavské automobilky v Rusku. Je to už její šestá zahraniční továrna. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ruský vicepremiér Sergej Naryškin (vlevo) a předseda koncernu Volkswagen Martin Wintertkorn při slavnostním zahájení montáže automobilů Škoda v továrně u ruské Kalugy, foto: ČTK
V Rusku zatím stojí tři továrny zahraničních značek, Ford v Petrohradu, Renault v Moskvě a Chevrolet v Togliatti. Závody staví korejské značky Kia a Hyundai i japonská Toyota. Tyto tři značky už škodovka předstihla. 28. listopadu byl slavnostně uveden do provozu závod ve městě Kaluga. Volbu místa ovlivnila samozřejmě pozice města. To se nachází asi 200 kilometrů od Moskvy a s hlavním městem je propojeno dálnicí i železnicí. Kaluga je navíc centrem ruského raketového průmyslu a sídlí tam technická univerzita. Po pravdě řečeno, o investici do nového závodu v Rusku se škodovka dělí se společností Volkswagen. Celková investice dosáhla asi 400 milionů eur, což je asi 11 miliard korun a představuje to rekordní investici zahraničního výrobce automobilů v Rusku. Zatím bude v novém závodu probíhat montáž vozů z komponentů vyrobených v Česku. Za dva roky už by měla v Kaluze probíhat kompletní výroba 150 tisíc automobilů ročně. Čtyřicet procent produkce mají tvořit vozy Škoda. Závod zaměstná celkem tři tisíce lidí.

„V letošním roce zde plánujeme prodat 28 tisíc vozů. V příštím roce by to mohlo být kolem 40 tisíc.“

Říká mluvčí Škody Auto Jaroslav Černý. Jedno číslo pro srovnání: ze zahraničních vozů šly loni nejvíce na odbyt americké fordy. Celkem se jich prodalo 116 tisíc. Určitě zásluhou toho, že Ford už továrnu v Rusku má. Ta škodovácko-volkswagenovská se teprve rozjíždí. Zatím budou brány závodu opouštět modely Škoda Octavia Tour, Škoda Octavia a Škoda Fabia. V roce 2009 se produkce automobilky rozšíří i o modely Volkswagenu. Podle Jaroslava Černého nemá škodovka z konkurence jiných zahraničních automobilek obavy.

„Je to pro nás i pro vozy Volkswagen konkurence jako na každém jiném trhu. Žádný rozdíl v tom nevidíme.“

Škoda Auto a Volkswagen nemají ani obavy o návratnost investice.

„Je to investice do budoucna. Předpokládáme, že ruský trh je trhem budoucnosti a bude se rozvíjet. Jestliže se zde nyní ročně prodá kolem dvou milionů automobilů, myslíme si, že prodej vzroste až na pět milionů.“

Rusko má podle odborníků – na rozdíl od Česka a řady západoevropských zemí - zatím výhodu, že se nemusí až tak potýkat s nedostatkem lidí v některých kvalifikovaných profesích. Neměl by tedy být problém zajistit si pro továrnu dostatek pracovních sil. Jaroslav Černý vkládá naděje i do lidí z tamního obranného průmyslu.

„Každá kvalifikovaná síla je využitelná i pro automobilový průmysl. Myslím, že lidé, kteří pracovali v závodě na výrobu raket, by se mohli uplatnit i u nás. V oblasti Kalugy to zatím vypadá dobře. Spolupracujeme navíc s technickou univerzitou, která zde sídlí. Tam je také potenciál pro budoucí zaměstnance.“

Kdykoliv se mluví o podnikání v Rusku, téměř vždy padne otázka, jaké jsou tam dnes v tomto ohledu podmínky. U řady českých firem může ještě přežívat obava z nevyzpytatelného Ruska devadesátých let minulého století. Jak řekl Radiu Praha prezident Klubu Rusko Zdeněk Zbytek, tehdy to skutečně byl „divoký Východ“. Dnes je ale Rusko podle Zdeňka Zbytka stabilní země. Dnes je bohaté, dynamicky se rozvíjí a spolehlivě plní své závazky. To ale neznamená, že při konkrétních podnikatelských záměrech v této zemi už neexistují žádné potíže. To může potvrdit i Jaroslav Černý ze Škody Auto.

„Byrokracie je zde opravdu velká. Třeba na stavební povolení pro náš závod bylo zapotřebí 50 razítek, která bylo nutné získávat postupně. Podmínky tedy nejsou úplně ideální, ale oproti minulým letům se to už zlepšuje.“

O zlepšování podmínek pro podnikání hovoří i ředitel Českého domu v Moskvě Miloš Jaro.

„Je třeba říci, že se mění k lepšímu. Ruská strana chce obchodovat s Evropskou unií, je to její hlavní obchodní partner, a proto samozřejmě musí podmínky sbližovat se západními. Chvilku to trvá, ale mění se to.“

Miloš Jaro ale upozorňuje na některá ruská specifika. Kdo chce uspět na ruském trhu, musí tam být přítomen osobně. Přitom například Moskva dnes patří k nejdražším městům na světě.

„Tady jsou samozřejmě mnohonásobně vyšší náklady. Mít delegáta v Moskvě stojí firmu zhruba tři čtyři miliony korun ročně. Určitě to není pro firmy, které se na východním trhu chtějí zachránit. Je to pro firmy, které vědí, že to bude běh na delší trať, které mají určité zázemí a jsou ochotny určitou částku investovat.“

Vraťme se ale ještě ke škodovce. Kaluga je pro automobilku šestou zahraniční továrnou. Škodovky se už montují v Bosně, na Ukrajině, v Indii, v Kazachstánu a od letošního roku také v čínské Šanghaji. Stejně jako v těchto zemích, také v Rusku lze poptávku o značku Škoda očekávat zejména od středně příjmové skupiny obyvatelstva. Do střední třídy prý v Rusku patří asi 14 milionů lidí.