Škodovkou z Kyjova až do Vladivostoku

r_2100x1400_radio_praha.png

Dva cestovatelé ze Slovácka se úspěšně vrátili z Dálného východu. Na cestu se vydali v polovině června z Kyjova na Hodonínsku a po téměř 12 900 kilometrech dorazili do Vladivostoku. Cestu až k břehům Japonského moře si naplánovali po vzoru známé cestovatelské dvojice Hanzelka - Zikmund, kteří projeli svět ve voze značky Tatra. To Petr Goldmann a Petr Vavřík zvolili 17 let starou Škodu - Rapid. Na cestě je potkala řada zážitků, dokonce je zadrželi ruští pohraničníci. Zdeňce Kuchyňové prozradili, proč se rozhodli právě pro tuto oblast.

"Jedním z důvodů je příroda, která je lehce až subtropická, jednak je to zajímavá oblast. A ještě jeden důvod. Pocházíme z Kyjova, kde teče řeka Kyjovka a na Dálném východě kousek od Nachodky ústí do Japonského moře řeka Kyjevka. A v deltě této řeky je také vesnice Kyjevka. Takže to bylo Vladivostok aneb od Kyjovky ke Kyjevce."

Jak vás vítali v Kyjevce a jaké bylo přivítání během cesty od obyvatel?

"Na Kyjovce byli trošku zaskočeni, protože dopředu nevěděli, že se tam chystáme. My jsme žádný kontakt nesehnali. Tak jsme přijeli autem před dům a ptali jsme se: 'Nevíte, kde tu bydlí paní starostka nebo starosta?' A paní říká: 'To jsem já, to jste tady správně.' Postavili jsme si u nich na zahradě stan. Večer jsme seděli pod altánem a jedli naloženého lososa. Byli bezvadní. Celkově se k nám v Rusku lidé chovali z 99 procent velice příjemně. Používali oslovení 'bratři Slované', což je docela zajímavé, protože jste u Japonského moře daleko od Evropy. Byli fajn."

Vy jste vzpomněli, že vás zadrželi pohraničníci, takže jste tam asi prožili i dobrodružné zážitky.

"Oblast Japonského moře je pohraniční zóna. Tam se v podstatě cizinec vůbec k pobřeží nedostane. Musí si vyžádat povolení, které získá v Nachodce nebo ve Vladivostoku. V těchto dvou městech se k moři dostanete, ale mimo ne. To vyřizování trvá několik dní, takže my jsme tuto cestu nevolili a šli jsme tak trošku naostro. Docela nám to vyšlo, ale zrovna poslední den, když jsme se chystali k odjezdu, tak přišli pohraničníci a odvezli nás do kasáren. Byl to takový trošku výslech třeba od otázek typu jestli nejsme špióni, tak jak na to odpovědět, že. Skončilo to tak, že jsme zaplatili pokutu, nakonec nám popřáli šťastnou cestu a dokonce nám velitel kasáren dal mobil a říkal: 'Chlapi, víte, já musím dělat svoji práci, já se vám omlouvám, a kdyby jste měli jakýkoliv problém v tomto rajónu, tak mi zavolejte a já vám pomůžu."

Vy jste cestovali 17 let starou škodovkou. Proč jste se pro ni rozhodli a jak vám sloužila?

"Rozhodli jsme se pro ni proto, že to auto známe. Dá se dobře opravit, není to složitý motor. Za druhé je to levné auto. A třetí důvod byl ten, že my bychom sice mohli jet nějakým jeepem, ale jak já říkám, to je jako vylézt na osmitisícovku s kyslíkovým přístrojem."

Jaké máte plány do budoucna?

"Plány jsou. Je otázka jestli se to povede, protože to bude finančně náročnější než bylo Rusko. Ale rádi bychom zase se škodovkou s naším 'myšákem', jak mu říkáme, projeli napříč celou Ameriku. Čili z Patagonie, z Ohňové země až do Anchorange na Aljašku."