Skupina Bengas hraje hudbu zahraničních Romů
Téma kulturní rubriky je téma romské. Mezi romskými skupinami se objevila nová kapela, která získává pozornost Romů i většinové společnosti. Jmenují se Bengas a hrají romskou hudbu z různých částí světa: přebírají písničky Gipsy Kings, Gorana Bregoviče, píšou si i vlastní skladby. Portrét skupiny připravil Vilém Faltýnek.
Současná hudba českých Romů je reprezentována několika jmény: Z nejznámějších je tady folkově laděný Točkolotoč ze Svitav, pražský Álom s tradiční cikánskou hudbou, a samozřejmě nepřehlédnutelná Věra Bílá, která se inspiruje prvky současného popu. Bengas jsou vedle nich kapela zcela nová, její trvání se zatím počítá na měsíce. S mladými muzikanty těsně po třicítce jsem se sešel před jejich koncertem v zahradní restauraci v Praze na Letné.
"Já hraju na kytaru a na cimbál a jmenuju se Vladimír Žabák Demeter.
Já jsem baskytarista skupiny Bengas a jmenuju se Martin Sivák.
Já jsem Šíša, Miroslav Šisler, jediný gádžo v kapele a hraju perkuse, kongas, bongas, tamburíny a různá čerchátka.
Já se jmenuju Milan Demeter, Bingáč, kytara, zpěv.
Já jsem Milan Migel Horvát...
Elvis!
...a hraju na kytaru a zpívám.
No já jsem Franta Červeňák, hraju na sólovou kytaru, zpívám, a mám hlad! To je všechno."
Muzikanti se znají od dětství, chodili spolu do školy, jsou prý dokonce vzdáleně příbuzní. Každý hrál léta jinde, společně hrají necelý rok.
Má kapela Bengas nějaký hudební vzor?
"My hrajeme hudbu všech Romů z celého světa. Ukazujeme lidem v Čechách, jaká je hudba Romů v Latinské americe, V Jugoslávii, v Rusku... přibližujeme ji lidem v Čechách, kteří ji neznají."
Ale jaký styl má vaše kapela?
"Nedá se mluvit o stylu. To je folk, čardáše, andalúzie trošku... To je všechno dohromady. Tady Martin na basu hraje funky, Franta má v sobě rockovou krev, my s Láďou hrajem folk nebo ruské věci, Šíša arabskou hudbu. No a teď jsme to všechno spojili a můžem si zahrát cokoli."
Co znamená Bengas?
"Beng znamená čert. Ale my jsme bengas a to je čertíci, jako třeba zlobivým živým dětem se říká bengo ro, tak my jsme živí... a čertíci."
Skupina se skutečně má čile k světu. Za několik měsíců společného hraní se Bengas zúčastnili zahraničních festivalů etnické hudby v Paříži a v Bretagni. Romské kapely obvykle hrají dvěma odlišnými způsoby: pro zábavu svých lidí a pro bílé publikum na koncertech.
"My nechceme měnit styl vůči lidem. Kolikrát jsme měli strach. Přišli cikáni, řikíáme, budem hrát to a to, aby se jim to líbilo. Alke pak jsme se domluvili ne, budeme hrát to, co hrajeme, ať si zvykají."
říká Milan Demeter. Miroslav Šisler dodává:
"Gádžo má technickou: Já mám jiný pocit, když hrajeme pro ryze cikánské publikum, protože cikáni rozumějí, znají písničky, jsou hudbymilovní, takže to nasazení já vnímám jako větší. Tím nechci říct, že bychom pro gádže ubírali. Tam je to nasazení zase v plánu a ve výběru. Pro cikány vybáráme jinak."
O čem jsou písničky?
"O životě, o bohu... Bože řekni mi, proč nemám peníze, proč je život těžký... A pak pokračuje: odpust mi, bože, že jsem kradl, pro děti jídlo, tak mi to odpusť, mám tě v srdci, a tak dál..."
