Slavkovská iniciativa: smíření musí předcházet sjednocení
Ve Slavkově u Brna proběhlo o víkendu už deváté setkání Slavkovské iniciativy smíření. Tato platforma, ve které se scházejí křesťanští duchovní, starostové obcí, historikové i politici z Česka, Rakouska a Polska se koná symbolicky na místě jednoho z největších vojenských střetnutí, Bitvy tří císařů z roku 1805. Jak říká jeden z organizátorů setkání, Jaroslav Kratka v rozhovoru s Jaromírem Markem, myšlenky smíření jsou aktuální i dnes, v procesu integrace Evropy.
"Právě oběti Bitvy tří císařů jsou oběti nesmíření. My jsme se rozhodli nabídnout smíření.Vznikla skupina lidí z různých církví, z počátku to byli pouze duchovní, která se později prolnula se Sdružením obcí a měst Politaví a Ždánického lesa. Zde jsou starostové obcí. Když se ohlédneme do minulosti, na našich setkání vystoupila řada předních osobností, jmenujme např. bývalého rektora Karlovy univerzity Radima Palouše. Letošní rok je významný tím, že jsme myšlenku smíření rozšířili mezi běžence a zástupce politických vězňů a chceme hovořit i o smíření s menšinami."
Podtitul setkání zní smíření církve a samospráv, mluvíte o smíření s etnickými menšinami.....myslíte si, že ten moment smíření je v tom praktickém životě významnější než třeba některé jiné?
"Určitě. Například i starostové obcí, když se seznámí s našim projektem smíření, si často uvědomí, že na jeho radnici by se mu to hodilo. Nač vyplýtvat tisíce formulářů a ztratit stovky hodina, když výsledek je stejně jen argument proti argumentu."
Jsme před vstupem do EU...myslíte si, že tento princip smíření může pomoci i hladkému vstupu a fungování v instituci, která sdružuje země mnohdy zatížené vzájemnými křivdami a předsudky?
"Jsem o tom přesvědčen. Nelze se dívat jen egoisticky na sebe. Cesta smíření musí předcházet sjednocení. To nelze shora přikázat jako nějakou direktivu, to musí být touha."
