Slavná tradice třeboňského loutkářství
Jihočeské město Třeboň je proslulé rybníky a lázněmi. Třeboň má ale také starou divadelní tradici. Připomíná ji rekonstruovaná historická budova divadla J. K. Tyla i aktuální výstava loutek v domě U Věže: Slavná tradice loutkářství.
Třeboň je menší lázeňské město a profesionální kultura se zde celoročně neuživí. Přesto má město bohatou kulturní tradici. Místní obyvatelé se mohou pyšnit unikátní divadelní budovou z roku 1833. Divadlo nese jméno českého obrozence J. K. Tyla. Provází mě zaměstnanec divadla...
Zatrvzelý třeboňský rodák Radim Adam mě zavedl do zdejšího divadla, které ač nevelké (s balkony a lóžemi pojme 300 diváků), je okouzlující svojí komorní atmosférou i malovanou výzdobou dřevěného interiéru.
"To všechno je při starém. Hlavně strop, starý lustr, který byl divadlu darován, všechno je dřevěné... (zvuk) I balkony."
Ručně malovaná opona malíře Skály, kterou na ukázku Radim Adam spouští, pochází z roku 1872. Budova dodnes slouží profesionálům i ochotníkům.
A loutkové divadlo? Slavný Matěj Kopecký hrál v Třeboni už v roce 1831. Na začátku 2. světové války bylo třeboňské loutkové divadlo nejlepší v Čechách, mělo kvalitní hry, osvětlení i zvukovou aparaturu. Jak připomíná autorka výstavy Jiřina Psíková, na věhlasu měl velký podíl Pravoslav Martínek, jehož loutky, pocházející z 20. let, jsou nejvzácnějšími exempláři na výstavě.
"To byl profesor zdejšího gymnázia, který sem přišel po studiu Akademie výtvarných umění, byl žákem Švabinského a navrhl další loutky, které obohatily soubor dřevěných herců tohoto divadla. V té době, na konci 30. let, do souboru přišel Karel Brůha a zdeněk Endrys, ti se ujali režie i psaní vlastních her, které někdy souvisely i s historií vlastní Třeboně. Hra Krčín a 30 hastrmanů se váže k třeboňské historii osobou Krčína, který tu vystavěl řadu rybníků."
A je možné některé z těch starších loutek vidět ještě dnes na jevišti?
"Dneska se s těmi loutkami nehraje, soubor totiž získal další loutky, které od 40. let až doposud navrhuje Ivan Anton, který studoval loutkářství na pražské DAMU a je známý například jako autor postaviček Jů a Hele z televizních dětských pořadů. Jeho dílem jsou loutky pro několik her, vlastnoručně je vyřezával i šatil a považujeme si jich jako velké vzácnosti. Kdyby někdo zavítal na výstavu, tak dvě třetiny vystavených loutek jsou vlastní práce Ivana Antona,"
říká PhDr. Jiřina Psíková. Jedna z návštěvnic výstavy Erika Suchanová mi potvrdila, že loutkáři hrají s úspěchem dodnes:
"Já mám tři děti a chodím s nimi na představení a velice to obdivuji."
Který kus vás v poslední době zaujal?
"Není to tak dávno, byli jsme na orientální pohádce Kalíf čápem a bylo to moc hezký. Líbilo se to dětem i mně."
