Smrt českých vojáků v Afghánistánu vzbudila emoce, soustrast i kontroverze

Ve čtvrtek v poledne se po celém Česku rozezněly sirény a zvony na počest čtyř českých vojáků padlých v Afghánistánu. Zanedlouho potom přistál na kbelském letišti vojenský speciál, který převezl jejich ostatky do vlasti. Pietního aktu se zúčastnili představitelé armády i politici v čele s hlavou státu Milošem Zemanem, který oznámil, že vojákům in memoriam udělí medaile Za hrdinství.

Foto: ČTK

Zprávu o tom, že v Afghánistánu při útoku sebevražedného atentátníka zahynuli čtyři čeští vojáci a jeden byl těžce zraněn, přinesly agentury v úterý ráno. K útoku se později přihlásilo hnutí Taliban. Pro českou armádu se jedná o největší jednorázovou ztrátu v mírových misích. Počet obětí v Afghánistánu po tomto atentátu vzrostl na devět.

Po první reakci, kdy politikové a veřejnost vyjadřovali soustrast rodinám a přátelům padlých a zdůrazňovali hrdinství vojáků působících v Afghánistánu, se objevily také hlasy, které volaly po minimálně zvážení další účasti Česka ve vojenských misích. A slyšet byly i názory, podle nichž vojáci riziko podstupují dobrovolně a jsou to jen dobře placení žoldáci, nikoli hrdinové. Také o tom byl rozhovor, který Helena Šulcová vedla s bývalým ministrem obrany Alexandrem Vondrou.

Jak Vám bylo, když jste se dozvěděl o úmrtí čtyř českých vojáků v Afghánistánu?

"Strávil jsem s vojáky dva a půl roku jako jejich ministr a jejich práce si nesmírně vážím, takže taková zpráva samozřejmě zasáhne. Byli to vojáci z elitních jednotek z Žatce a Chrudimi, to jsou ty nejlepší jednotky, které vedle speciálky máme. Dělají vynikající práci, skvěle reprezentují. Jsou tam v těžkých podmínkách, nasazují životy... Má to prostě charakter válečné operace a ta občas přináší riziko, že někdo přijde o život. Všechna čest, hluboká poklona a soustrast všem rodinám."

Vy už jste zmínil, že jste byl v čele ministerstva obrany, a proto ty jednotky znáte. Vy jste také několikrát navštívil vojáky v Afghánistánu. Můžete nám přiblížit, co jste tam viděl, protože vy jste tehdy navštívil několik těch základen.

Alexandr Vondra, photo: Barbora Kmentová

"Já jsem nebyl v Bagrámu, ale byl jsem na většině jiných základen, kde naši vojáci působili. Byl jsem Džalálábádu, kde byly rozmístěny speciální jednotky. Byl jsem ve Vardaku, kde probíhala ta tréninková mise, ve které se cvičili afghánští vojáci a policisté, byl jsem v Logáru, kde léta působil český provinční rekonstrukční tým. Byl jsem samozřejmě v Kábulu, kde dodnes vojáci jsou. Ale to působení v Bagrámu při ostraze základny, tak tam za mé éry čeští vojáci ještě nebyli."

Ano, ti tam jsou od loňského listopadu. Ale co jste vlastně viděl při té návštěvě těch jiných základen? Jak tam naši vojáci žijí? Jaké tam plní úkoly? Nebo když přijede ministr obrany, tak se najednou ta základna trochu změní?

"Možná se ten denní rytmus se trochu přizpůsobí, ale já jsem měl informace o tom, jak žijí normálně. Mně se strašně dotýkají takové ty řeči, které čtu někdy na internetu, nebo teď se i někdo z veřejných osob o ně otřel, jakoby to byli nějací žoldáci, kteří jsou tam kvůli prachům apod. To prostě není pravda, to jsou drtivou většinou vlastenci, kteří mají tu českou vlajku na uniformě. Jsou tam proto, aby naši občané nebyli ohroženi terorismem. Oni jsou jakousi předsunutou obranou, na které se Evropané a Američané společně dohodli. Plní tam s nasazením zdraví a života tuto roli, plní ji vynikajícím způsobem, já jsem na ně hrdý a považuji je za skutečné hrdiny naší doby a patří jim všechna čest a sláva."

Vy jste už mluvil o tom, že na různých internetových serverech zaznělo, že jsou to žoldáci. Jedním, kdo to slovo použil, byl Miroslav Macek, kdysi vrcholný představitel ODS. Řekl, cituji: "Pořád nerozumím tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem. Ten musí pochopitelně poslouchat i ty rozkazy, se kterými vnitřně nesouhlasí a musí se účastnit bitev a válek. Má za to zkrátka mzdu a kdykoliv se může žoldu vzdát a jít dělat nějakou méně rizikovou práci."

Co říkáte na to, že to zaznívá zrovna od Miroslava Macka?

Foto: Armáda ČR

"Miroslav Macek je známý provokatér a vždycky rád vstupoval na tenhle terén. To je trošku taková blazeovaná formulace. Oni jsou samozřejmě profesionálové, koneckonců v takto náročných misích profesionálové působit musí. Je jim svěřena moderní technika, se kterou, kdyby tam šli branci, za rok dva ani pořádně neseznámili. Já je skutečně znám, měl jsem možnost s nimi mluvit a vím, jak jsou nastaveny jejich emoce a morální hodnoty. Drtivá většina z nich jsou skutečně patrioti, vlastenci, kteří to cítí jako poslání. A že za to mají peníze, aby tady mohly jejich rodiny žít během toho vyslání na misi, tak to je samozřejmě pochopitelní. Stejně tak je mají diplomaté a další, kteří pracují v zahraničí. Oni ti vojáci nemají nějaké nepřiměřené prostředky a riskují daleko víc, než kdokoliv jiný, kdo pro tuto republiku pracuje v zahraničí."

---

Mise ISAF v Afghánistánu končí letos. Náčelník generálního štábu Petr Pavel přiblížil, jaké jsou výhledy do budoucna.

"Současná mise skončí ke konci tohoto roku, to je pravda. Následně je připravena nová mise, která by měla mít mandát pro následující dva roky, roku 2015 a 2016. Plán pro tuto misi je již schválen. Zbývá bezpečnostní dohoda mezi Spojenými státy a Afghánistánem, která umožní přijmout dohodu na úrovni celé organizace NATO."

Jak jste optimistický v případě této dohody? Když sledujeme prezidentské volby v Afghánistánu, které proběhly, tak tam je neustále nějaký vítěz, ale ve výsledku se neví, kdo jím opravdu je. Bude vůbec někdo, kdo by tuto dohodu podepsal? Nebo bude mise pokračovat tak, jak ji vidíme dnes?

Náčelník generálního štábu Petr Pavel, Miloš Zeman, foto: ČTK

"Mise nemůže pokračovat tak, jak ji vidíme dnes, protože mandát končí a neměla by žádný legální základ. Když se na to podívám pragmaticky, tak oba dva účastníci voleb, ať už vítězem a novým afghánským prezidentem bude kterýkoliv z nich, jsou si vědomi toho, že i ekonomická a finanční podpora Afghánistánu, která je značná a bez ní si Afghánistán další působnost jako stát nemůže představit, tak je závislá i na přítomnosti vojsk. Investoři a dárci by určitě neinvestovali svoje peníze do země, která nemá zajištěnou alespoň základní bezpečností situaci. I proto oba kandidáti už před volbami deklarovali, že jejich cílem je podpis bezpečnostní dohody hned po tom, co bude jeden z nich jmenován do funkce."

Pokud by se tedy dohoda podepsala, jak si myslíte, že by fungovali čeští vojáci po prosinci 2014? My tam teď máme 270 vojáků, kolik by jich tam zůstalo?

"My jsme jako armáda návrhy mandátu na roky 2015 a 2016 předložili. Předložili jsme jej ministrovi obrany, on jej bude pak předkládat v parlamentu. My v tom návrhu počítáme s účastí našich vojáků nejen v Afghánistánu, ale ten mandát zohledňuje účast ve všech dalších misích, včetně pozorovatelů pod hlavičkou OSN. Konkrétně pro Afghánistán počítáme se stejným počtem vojáků, jako tam máme dnes."

Ostatky padlých vojáků byly přivezeny do České republiky, těžce zraněný devětatřicetiletý rotmistr zůstává stále v Afghánistánu, jeho stav je po čtvrté operaci nadále vážný, nicméně prý vykazuje známky zlepšení. Přesný termín jeho návratu do vlasti ale ještě není znám. Na místo svých kolegů nastoupí noví vojáci a život na základně Bagrám se vrací do svých kolejí.