Česko stáhne společně se spojenci své vojáky z Afghánistánu
Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat své zbývající vojáky z Afghánistánu 1. května. Vojáky je připravena stáhnout i Česká republika, řekl po jednání se spojenci český ministr obrany Lubomír Metnar.
Vojáci NATO ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi zahájily. Stažení vojáků oznámil v proslovu v Bílém domě prezident Joe Biden.
"Do Afghánistánu jsme šli s cílem vymýtit síť Al-Káida. Byla to prevence dalších teroristických útoků na Spojené státy plánovaných z Afghánistánu. Nás cíl byl jasný, příčina spravedlivá a naši partneři z NATO se k nám přidali. Bin Ládina jsme pohnali ke spravedlnosti před desetiletím. Teroristická hrozba v současnosti vychází z mnoha míst. Nechávat tisíce vojáků za miliardy dolarů ročně v jediné zemi, to podle mě nedává smysl."
Krátce poté sdělil také šéf NATO Jens Stoltenberg, že ministři obrany aliance se dnes shodli, že zahájí postupný odchod z Afghánistánu také 1. května. Šéf NATO nicméně připustil, že mírový proces v Afghánistánu se nevyvíjí zcela podle představ Západu a odchod vojsk není zárukou pozitivního vývoje v zemi. Spojenci si však uvědomují, že mise bez USA by nebyla možná.
Metnar: Česko bude otázku stažení mise řešit kolektivně
NATO má nyní v rámci výcvikové mise v Afghánistánu téměř 10.000 vojáků. Američané tvoří zhruba čtvrtinu. Český ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že Česko nebude samostatně podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise chce řešit kolektivně.
V Afghánistánu sloužili čeští vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar, nyní v zemi pokračuje nová výcviková mise Resolute Support (Rozhodná podpora).
K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. V dohodě byl stanoven termín do konce letošního dubna výměnou za to, že Taliban nedovolí svým členům a ani jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Zareaguje nějak Taliban na zpoždění odchodu vojsk?
"Spíš bude čekat a chystat si půdu na větší či menší převzetí moci poté, co ti zahraniční vojáci ze země v létě nebo na konci léta skutečně odejdou," uvedl Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Afghánci žijí v atmosféře občanské války už tři generace a je otázkou, jak se bude země vyvíjet.
V Bagramu stojí památník na počest padlých českých vojáků
Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 vojáků.
V září 2019 byl na základně Bagram slavnostně odhalen památník na počest českých vojáků padlých v Afghánistánu. Myšlenka na zbudování přišla od vojáků a za pouhé dva měsíce památník stál. Je na něm citát: „Je lepší zemřít se zbraní v ruce, než žít s rukama nad hlavou.“
Komunitní centrum pro veterány v Praze je zatím on-line
V březnu letošního roku bylo v Praze zatím v omezeném on-line režimu otevřeno Komunitní centrum pro válečné veterány. Nabídne poradenství při odchodu do civilu, kariérní, finanční i psychologické konzultace a zázemí při návštěvě Ústřední vojenské nemocnice. V plánu jsou také volnočasové akce pro rodiny veteránů nebo výstavy či besedy pro veřejnost na téma zahraničních misí.
Účastníkům první mise v Perském zálivu už dnes může být mezi padesáti a sedmdesáti, zatímco navrátilcům ze současných operací v Afghánistánu nebo Mali třeba jen kolem pětadvaceti, takže věková skladba návštěvníků centra může být velmi pestrá.
